„Víza Vander Elst“ pro státní příslušníky třetích zemí s trvalým pobytem a pracovním povolením v členském státě EU mohou být vydávána také ukrajinským uprchlíkům za účelem poskytování služeb v jiné zemi EU, např. v Německu. Týká se to přibližně jednoho milionu ukrajinských uprchlíků, kteří nyní pracují v EU.
„Víza Vander Elst“ pro státní příslušníky třetích zemí s trvalým pobytem a pracovním povolením v členském státě EU mohou být vydávána také ukrajinským uprchlíkům za účelem poskytování služeb v jiné zemi EU, např. v Německu. Týká se to přibližně jednoho milionu ukrajinských uprchlíků, kteří nyní pracují v EU (z celkového počtu více než 4,5 milionu Ukrajinců, kteří našli útočiště v EU – zdroj: UNHCR ze dne 1. listopadu 2022) a kteří chtějí poskytovat služby pro své zaměstnavatele např. v Německu.
14. října 2022 Rada EU prodloužila režim dočasné ochrany o jeden rok do konce března 2024, bohužel opět bez účasti Dánska, které přijalo přibližně 36 000 Ukrajinců.
Přestože byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana asi 450000 Ukrajinců a tato skutečnost byla administrativně dobře zvládnuta, Česká republika, jak státní správa, tak soudy, nadále kladou ukrajinským uprchlíkům zbytečné překážky. Od země, která do konce roku 2022 předsedá EU, bychom si slibovali rozumnější politiku.
„Víza Vander Elst“ pro státní příslušníky třetích zemí z jiných států EU
Jak dobře shrnuje německé velvyslanectví v Bratislavě, „podle evropských předpisů o volném pohybu služeb … mohou společnosti se sídlem v členském státě EU vyslat státní příslušníky třetích zemí do jiného členského státu EU za účelem poskytování služby na omezenou dobu, aniž by k tomu potřebovaly pracovní povolení nebo jiné povolení podle pracovního práva (tzv. aktivní svoboda poskytování služeb). V těchto případech je třeba před vstupem do země (např. do Německa) provést vízové řízení. Vydává se vízum Vander Elst, které výslovně opravňuje k příslušné výdělečné činnosti v Německu po dobu poskytování služby. Na vnitropodnikové vyslání, tj. dočasné přidělení na pobočku společnosti v Německu, se to obvykle nevztahuje…“ To znamená, že Turek, Číňan nebo Argentinec, který má trvalý pobyt s pracovním povolením v České republice nebo na Slovensku, může poskytovat služby svému českému nebo slovenskému zaměstnavateli v Německu na základě víza Vander Elst. Bez tohoto víza hrozí zaměstnavateli v případě celní kontroly pokuta. Ačkoli ESD v roce 1994 rozhodl, že tito státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pobývají v zemi EU, nepotřebují povolení, vízum Vander Elst není v rozporu s tímto rozhodnutím, protože na toto vízum existuje nárok a vydává se na základě žádosti. Toto vízum vydává německé velvyslanectví v Praze nebo Bratislavě (formuláře na webových stránkách velvyslanectví); pro občany některých balkánských zemí je do konce roku 2023 příslušné pouze německé velvyslanectví v jejich domovské zemi, tj. v Tiraně, Sarajevu, Prištině, Skopji, Podgorici a Bělehradě, i když pro Srba v Praze nebo Albánce v Bratislavě je to poněkud nepraktické a vyvolává to otázky ohledně slučitelnosti s rozsudkem ESD Vander Elst z roku 1994.
Na německou praxi již advokátní kancelář bnt upozornila (např. https://bnt.eu/de/legal-news/lithuania-gamechanger-for-cross-border-employee-leasing/; https://bnt.eu/de/legal-news/posting-of-third-country-nationals-from-lithuania-to-germany/). Některé země dokonce pro tyto státní příslušníky třetích zemí zrušily veškerá víza a povolení k pobytu, např. Česká republika a Slovensko ve svých zákonech o zaměstnanosti (např. § 98 odst. 1 písm. k) českého zákona o zaměstnanosti). Z tohoto důvodu může společnost bez dalšího využít státního příslušníka třetí země, např. Turka, Číňana nebo Argentince, který má pracovní povolení a trvalý pobyt v Německu, k poskytování služeb v České republice a na Slovensku.
Uplatnění režimu Vander Elst i na ukrajinské uprchlíky?
Přibližně 4,5 milionu Ukrajinců našlo útočiště v EU, téměř všichni v režimu dočasné ochrany podle rozhodnutí EU ze 4. března 2022 (rozhodnutí č. 382/2022), které se vztahuje na všechny Ukrajince a také na některé státní příslušníky třetích zemí, kteří uprchli z Ukrajiny do EU počínaje 24. únorem 2022. Dne 14. října 2022 byl tento režim prodloužen o jeden rok, což znamená, že Evropská rada nevznesla námitky proti automatickému prodloužení tohoto režimu až do konce března 2024 vždy o šest měsíců. V Nizozemsku je dokonce poskytována ochrana všem ukrajinským uprchlíkům, kteří opustili Ukrajinu počínaje 26. listopadem 2021, tedy již před válkou. Tuto možnost dává samotné rozhodnutí 382/2022, ale ve většině států EU se tento režim vztahuje pouze na uprchlíky, kteří opustili Ukrajinu od 24. února 2022. Prodloužení na úrovni EU znamená, že lze očekávat, že více Ukrajinců nastoupí do zaměstnání v EU, protože mají přístup na trh práce ve státě, kde získali dočasnou ochranu. Vzhledem k pokračující válce na Ukrajině, zejména k ničení infrastruktury, a k nástupu zimy je pravděpodobné, že v zimě 2022/2023 bude do EU utíkat ještě více Ukrajinců. To vyvolává otázku, zda mohou být tito Ukrajinci pracující v některém ze států EU vysíláni také do jiných zemí EU, aby poskytovali služby pro své zaměstnavatele, v duchu režimu Vander Elst. Německý Spolkový úřad pro azyl, migraci a uprchlíky (BAMF v Norimberku) v e-mailu potvrdil tuto aplikaci na ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou, a Německé velvyslanectví v emailu ze dne 10.11.2022 bnt toto potvrdila. Žádné oficiální informace k tomu však nelze nalézt ani u BAMF, ani na webových stránkách příslušných německých velvyslanectví, ani ve vízové příručce německého ministerstva zahraničí.
Potíže ukrajinských uprchlíků v České republice: žádné opravné prostředky a žádné cizinecké pasy
Režim podle rozhodnutí EU 382/2022 funguje dobře, ale v některých zemích, jako je Česká republika, s omezeními a obtížemi. (srov. https://bnt.eu/legal-news/lex-ukraine-has-been-amended-by-act-no-175-2022-on-the-temporary-protection-status-for-ukrainian-refugees-but-many-questions-remain-unanswered/). Problémem zůstává přístup k opravným prostředkům, který je podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS, č. j. 2 Azs 178/2022 ze dne 12. října 2022) pro Ukrajince proti rozhodnutí o udělení či neudělení dočasné ochrany vyloučen, pokud se nejedná o uprchlíky, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu, že jsou válečnými zločinci. V České republice tak podle Nejvyššího správního soudu mají možnost podat žalobu u českých správních soudů váleční zločinci, ale nikoli mírumilovní ukrajinští váleční uprchlíci. Připraví se ústavní stížnost proti této praxi.
Další absurditou je odmítání českých úřadů vydávat tzv. cizinecké pasy těm Ukrajincům, kteří mají v ČR status dočasné ochrany, tj. legálně pobývají v ČR, ale nemají ukrajinské doklady a kterým ukrajinské velvyslanectví v Praze nechce nebo nemůže vystavit pasy (zřejmě byly zničeny důležité státní tiskárny a papírny dodavatelů papíru na Ukrajině). Komise ve věcech cizinců odmítla žádosti sedmi osob v této situaci na začátku listopadu 2022. Advokátní kancelář bnt bude proti těmto rozhodnutím ministerstva vnitra žalovat. Tento problém se týká, konzervativním odhadem, asi 1-2,5 % ukrajinských uprchlíků v České republice, tj. do 10 000 osob, ale neúměrný počet z nich jsou děti, které často neměly žádné doklady totožnosti nebo byly zapsány v pasech svých rodičů. Pokud jsou již ve školním věku, nemohou se bez platného pasu účastnit školních výletů do zahraničí (jazykové zájezdy do Anglie, Německa apod., školní výlety, např. lyžařské pobyty v Rakousku) ani sportovních akcí doma či v zahraničí (např. fotbalové, volejbalové či házenkářské turnaje doma – nemají platnou registraci u českých sportovních svazů, nebo např. na Slovensku či v Rakousku). Z dlouhodobého hlediska také nemá smysl, aby ukrajinští uprchlíci zůstávali v zemi delší dobu bez platných dokladů totožnosti. § 113 odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) výslovně předpokládá vydávání cizineckých pasů cizincům s dočasnou ochranou, pokud nemají a nemohou získat cestovní doklady, ale česká státní správa toto ustanovení neaplikuje z právně absurdních a zcela nesmyslných důvodů (včetně argumentu, že zákon č. 65/2022 Sb, Lex Ukrajina, má přednost před zákonem o cizincích). Např. v Německu a dalších civilizovaných zemích EU je vydávání náhradních dokladů podle § 5 a § 6 nařízení o pobytu ustálenou správní praxí.
Zdroj:
UNHCR, 1 listopadu 2022, https://data.unhcr.org/en/situations/ukraine
Sdělení Velvyslanectví SRN v Praze: https://prag.diplo.de/cz-de/service/05-VisaEinreise
Vízum Vander Elst: Velvyslanectví SRN v Bratislavě: https://pressburg.diplo.de/sk-de/service/visa/vander-elst/2220860
Informace Velvyslanectví SRN v Praze – vysvětlení, ovšem bez víza Vander Elst:https://prag.diplo.de/cz-de/service/05-VisaEinreise/teaser-visa-langaufenthalt/1303204
Formulář žádosti: https://prag.diplo.de/blob/1315458/7e4290354567f5edb56441c96f2d4095/visum-vander-elst-dld-data.pdf
Příručka k vízům Spolkového ministerstva zahraničí: (úprava „Vander Elst“ / poskytování služeb: 8 stran, s. 609 a násl., stav k: březen 2022 – 75. vydání srpen 2022): https://www.auswaertiges-amt.de/blob/207816/a0f24b5e2808a52f5f83c069d4b75bc0/visumhandbuch-data.pdf
Sdělení nizozemské vlády: https://www.government.nl/latest/news/2022/10/14/european-commission-extends-temporary-protection-directive
Rozhodnutí Rady EU o prodloužení dočasné ochrany ze 14. října 2022
https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/jha/2022/10/13-14/