Advokát Dr. Stephan Heidenhain dosáhl jménem své klientky z argentinského hlavního města Buenos Aires docílil zrušení rozsudku porotního soudu v Altoně ze dne 7. listopadu 1935, kterým byl odsouzen její děd, Leo Smechow, za pokus zneuctění rasy.
Pokud jde o historické bezpráví, dosáhl advokát Dr. Stephan Heidenhain z pražské kanceláře bnt úspěchu v neobvyklém případu. Jménem své klientky z argentinského hlavního města Buenos Aires docílil zrušení rozsudku porotního soudu (Schwurgericht) v Altoně (nyní Hamburk-Altona) ze dne 7. listopadu 1935, kterým byl odsouzen její děd, Leo Smechow, za pokus zneuctění rasy. Státní zastupitelství v Hamburku potvrdilo zrušení rozsudku dne 7. listopadu 2023, tedy přesně po 88 letech.
Leo Smechow, obchodník a vinařský obchodní zástupce, byl židovského původu i židovského vyznání. Narodil se v roce 1912 v polském Kolně a byl polským občanem. Polského občanství byl však polskými úřady posléze zbaven. Od roku 1913 pobýval v Německé říši, nejprve v Halberstadtu a poté v Hamburku, a to jako osoba bez státní příslušnosti. Zemřel ve vysokém věku v Izraeli v roce 2004.
Jeho odsouzení bylo předmětem dnes již zapomenutého trestního procesu v Německé říši (viz deníky Berliner Tagblatt a Frankfurter Zeitung z 8. listopadu 1935), které však ve své době vyvolalo pozornost i v zahraničí (viz zprávy Jewish Telegraphic Agency z 11. listopadu 1935). Leo Smechow byl obviněn z pokusu o znásilnění vdané funkcionářky organizace BDM NSdAP [pozn. autora: mládežnická organizace pro dívky nacionál-socialistické strany] z Kolína nad Rýnem, svědkyně Hilde Häbermannové, rozené Kohlové, … árijky, dne 8. října 1935 v oblasti hamburského přístavu, což bylo v té době trestné podle § 176 jako závažné smilstvo nebo § 177 jako cizoložství RStGB (1871) [pozn. autora: tehdejší říšský trestní zákoník].
Tentýž čin však mohl být považován také za trestný čin zneuctění rasy podle norimberských zákonů, tedy § 2 a § 5 odst. 3 zákona na ochranu německé krve a německé cti. Bylo však sporné, zda byl trestný i pokus tohoto trestného činu a zda pachateli mohli být i cizinci nebo osoby bez státní příslušnosti (ve smyslu norimberských zákonů). Bylo nesporné, že Leo Smechow nebyl říšským občanem. Porotní senát zemského soudu v Altoně (členové senátu: rada obv. soudu Tüxen (předseda senátu), rada zem. soudu Hall, rada obv. soudu Dr. Hartz) jej však odsoudil k devítiměsíčnímu trestu odnětí svobody právě za pokus zneuctění rasy, což byl ještě poměrně mírný trest. Leo Smechow si trest odpykal v Hamburku. Koncem roku 1936 emigroval spolu s manželkou do Uruguaye a později odcestoval do Argentiny.
Roku 2000 vstoupil v platnost zákon o zrušení nacionálně socialistických trestních rozsudků, na základě kterého mohou být na žádost zrušeny trestní rozsudky vydané mimo jiné podle norimberských zákonů, jelikož jsou automaticky považovány za nacionálně socialistické bezpráví. Zrušení lze na žádost rovněž potvrdit. Toto řízení bylo pro potomky Lea Smechowa úspěšně ukončeno 7. listopadu 2023 na podnět bnt a Leo Smechow byl tedy přesně po 88 letech, takříkajíc, očištěn.
Současně vnučka a pravnuk Lea Smechowa podali v březnu 2023 u Spolkového správního úřadu (BVA) v Kolíně nad Rýnem žádost o německé občanství podle § 15 zákona o německém občanství (StAG). bnt v tomto řízení žadatele rovněž zastupuje. Podle § 15 věty 1 č. 4 StAG – § 15 StAG spolu s novým § 5 StAG mohou osoby, které emigrovaly z Německé říše po 30. lednu 1933 i všichni jejich potomci, žádat o německé občanství v rámci naturalizace z důvodu nápravy křivd, pokud opustili Německo právě v důsledku pronásledování z rasových a politických důvodů uvedených v čl. 116, odst. 2 Grundgesetz (GG) [pozn. autora: něm. ústava] (bývalí němečtí občané spadají pod čl. 116 odst. 2 GG, jelikož se obvykle stali osobami bez státní příslušnosti dne 27. listopadu 1941, pokud k tomuto datu trvale žili mimo hranice Velkoněmecké říše). V případě Židů se tyto důvody předpokládají. Případ Lea Smechowa je zvláštní, protože byl skutečně odsouzen. Protože z pohledu úřadů pocházel z Hamburku, emigroval také z Německa. Žádosti o udělení německého občanství vnučky a pravnuka Lea Smechowa však dosud nebyly schváleny. Lhůty pro vyřízení u Spolkového správního úřadu v Kolíně nad Rýnem [pozn. autora: Bundesverwaltungsamt in Köln] se bohužel v současné době prodloužily až na šest let, protože nyní bylo podáno téměř 20 000 žádostí podle § 15 StAG. bnt zastupuje desítky žadatelů, mimo jiné z Gdaňsku, Memelu, Prahy a dokonce i z Rumunska a východní Haliče, a doufá, že o žádosti rodiny Smechowových bude rozhodnuto dříve než v roce 2029 a bude tak napravena alespoň část křivd a všeho neštěstí, které postihlo Lea Smechowa a jeho rodinu.