Legislativa v oblasti ochrany oznamovatelů neboli tzv. whistleblowingu dostává jasnější obrysy. K připomínkovému řízení byl předložen upravený návrh zákona, jehož účinnost se předpokládá od července 2023.
Úprava ochrany oznamovatelů neboli whistleblowingu má do českého právního řádu přinést nově ochranu osob, které upozorňují na protiprávní jednání, a rovněž zavést povinnosti pro řadu subjektů, zejména pro zaměstnavatele, kteří mají vytvořit interní kanály pro přijímání oznámení o protiprávním jednání. Lhůta pro transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23.10.2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“), na základě které má dojít k vnitrostátní úpravě ochrany oznamovatelů, uplynula dne 17.12.2021. Česká republika své povinnosti nesplnila a ve stanovené lhůtě nepřijala zákon, který by v českém prostředí nastavoval pravidla ochrany oznamovatelů.
S koncem volebního období Poslanecké sněmovny bylo ukončeno projednávání vládního návrhu zákona, který nastavoval pravidla přísněji, než směrnice požadovala. Konkrétně původní návrh počítal s povinností zaměstnavatele zavést vnitřní oznamovací systém, pokud v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnavatel zaměstnával v průměru 25 zaměstnanců, oproti směrnicí nastavených 50 zaměstnanců. Dále původní návrh zákona mimo jiné oproti směrnici výrazně rozšířil okruh oznámení, na která mohl oznamovatel upozornit, a to nad rámec oblastí vytyčených směrnicí.
Ministerstvo spravedlnosti nyní připravilo revidované znění návrhu zákona, které bylo dne 29. 4. 2022 předloženo do mezirezortního řízení. Je nutné poznamenat, že stávající návrh ustupuje od některých zpřísnění oproti směrnici, které byly obsahem původního návrhu zákona. Definice oznámení byla omezena tak, že oznamovatel může upozornit na jednání mající znaky trestného činu nebo přestupku porušující právní předpis Evropské unie v oblastech vymezených v § 2 odst. 2 návrhu zákona. Novinkou návrhu zákona je, že má být poskytnuta ochrana rovněž oznámením podaným anonymně, vyjde-li totožnost oznamovatele následně najevo. Z hlediska povinností povinného subjektu, např. zaměstnavatelů, je významné, že povinný subjekt je povinen zavést vnitřní oznamovací systém až v případě, že v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců. Mezi zaměstnance se potom počítají i OSVČ, dobrovolníci nebo třeba stážisté.
Některé odborníky kritizované aspekty však v návrhu zákona zůstávají. Konkrétně lze zmínit např. možnost oznamovatele zvolit si, zda oznámení podá vnitřním systémem, nebo zda se obrátí na Ministerstvo spravedlnosti. Přitom samotná směrnice ve svém čl. 7 odst. 1 a odst. 2 předpokládá, že členské státy budou oznamovatele vybízet k podávání oznámení spíše prostřednictvím interních kanálů pro oznamování. Takové pravidlo je rozumné, protože účelem ochrany oznamovatelů má být mimo jiné předcházení protiprávní činnosti ve společnostech a umožnění efektivního a rychlého řešení případných zjištěných pochybení. Vedle uvedeného vnímáme za problematickou rovněž lhůtu pro příslušnou osobu pověřenou povinným subjektem k posouzení oznámení, která činí 30 dní. Jedná se o velmi krátký časový úsek, v rámci kterého je povinný subjekt prostřednictvím příslušné osoby povinen zajistit posouzení důvodnosti oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích svého posouzení. Prakticky tedy musí provést v rámci této lhůtě nezbytná šetření a rovněž provést právní posouzení. Ačkoliv lze lhůtu k posouzení oznámení až dvakrát prodloužit, lze očekávat, že zaměstnavatelé a povinné subjekty obecně mohou předpokládat náklady spojené s vytvořením vnitřního oznamovacího systému, ale rovněž se zajištěním nástrojů pro příslušnou osobu tak, aby byla schopná ve stanovené lhůtě plnit veškeré povinnosti dle zákona o ochraně oznamovatelů.
Ačkoliv návrh zákona oproti původní verzi ustupuje od některých problematických aspektů, lze i ve stávajícím znění nalézt rezervy. Na druhou stranu nelze nyní předvídat, do jaké míry průběh legislativního procesu změní obsah návrhu zákona. Lze předpokládat, že návrh zákona bude v návaznosti na připomínkové řízení revidován, stejně tak lze očekávat pozměňovací návrhy z Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Průběh legislativního procesu se vyplatí sledovat právě s ohledem na řadu nových povinností, která právní úprava přináší. Stávající návrh zákona předpokládá účinnost od 01.07.2023.
Zdroj:
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNCDXFM97V
https://www.psp.cz/sqw/text/historie.sqw?o=8&T=1150