Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?
Předchozí rok byl bohatý na judikaturu nejvyššího soudu (NS) týkající se uzavírání smluv mezi korporací a členem jejího voleného orgánu, nejčastěji tedy společností a jejím jednatelem. Jedná se o situace, kdy se jednatel ocitne tzv. ve střetu zájmů.
Zákon o obchodních korporacích (ZOK) vyžaduje, aby člen voleného orgánu, který hodlá s „vlastní“ společností uzavřít smlouvu, o tomto záměru a o podmínkách, za jakých má být smlouva uzavřena, informoval ostatní členy tohoto orgánu a kontrolní orgán, pokud jej společnost má, jinak valnou hromadu. Typicky je tak jednatel o svém záměru povinen informovat ostatní jednatele a valnou hromadu. Pokud valná hromada zhodnotí, že uzavření smlouvy není v zájmu společnosti, může její uzavření zakázat. Tatáž pravidla platí pro uzavírání smluv mezi společností a osobou jednateli blízkou nebo společnostmi jím ovlivněnými či ovládanými.
Aby mohla valná hromada vhodnost smlouvy řádně posoudit, jednatel je povinen předložit jí dostatečné množství informací. Tato povinnost je vždy splněna poskytnutím úplného znění smlouvy, avšak podle názoru NS postačí i předložení části návrhu smlouvy, nebo dokonce i jen informací o části jejího plánovaného obsahu. Pokud však informace nejsou dostatečné, valná hromada může požádat o jejich doplnění či o předložení úplného znění smlouvy. Informační povinnost však splněna není, pokud jednatel neoznámí smluvní podmínky, které valná hromada nemohla očekávat.
V minulém roce NS formuloval několik přelomových názorů na tuto problematiku. Podle rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1206/2022 je v některých případech možné upustit od zákonem požadovaného formálního postupu informovat valnou hromadu tím, že bude jednatel informovat všechny společníky. Podle NS může být výjimečně informační povinnost splněna též tím, že „jednatel společnosti s ručením omezeným seznámí s obsahem zamýšlené smlouvy všechny společníky, kteří s jeho záměrem uzavřít tuto smlouvu se společností vyjádří souhlas, anebo tento záměr alespoň vezmou na vědomí s tím, že se vzdávají práva na projednání této záležitosti (a na případné vyslovení zákazu uzavřít smlouvu) valnou hromadou, ačkoliv takové zjištění je nezbytné pro úplné právní posouzení věci“.
V pozdějším rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3160/2022 šel NS ještě o krok dále. Dovodil totiž, že při zohlednění zvláštních poměrů posuzované situace byla informační povinnost splněna už tím, že jednatel, který byl zároveň jedním ze společníků, informoval druhého společníka. Ten byl se záměrem srozuměn a nepožadoval svolání valné hromady.
NS nevymezuje, v jakých situacích je možné od zákonných požadavků upustit. Nadále tak bude jistě „bezpečnější“ postupovat podle zákona, avšak v budoucnosti je možné očekávat, že splnění informační povinnosti jednatele bude posuzováno méně formální optikou.
Zdroj:
Zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 2699/2021
Rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1206/2022
Rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3160/2022