Czech Republic: Výplata podílu na zisku fyzickým osobám, které nejsou společníky
Při výplatě podílů na zisku dochází ke dvojímu zdanění – nejprve je na straně společnosti zisk zdaněn 19% daní z příjmů právnických osob a následně při výplatě podílníkovi (fyzické osobě) dalšími 15% z již zdaněného zisku.
V době účinnosti obchodního zákoníku se podíl na zisku vyplácený jiné osobě než společníkovi danil jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů (dále též jen ZDP). Nejednalo se totiž o podíl na zisku z majetkového podílu na obchodní korporaci, a proto se se nezdaňoval srážkovou daní. Výše uvedené neplatilo pro podíl na zisku společníka v. o. s. či komplementáře k. s., který spadal pod příjmy z podnikání.
Podle současného znění zákona o daních z příjmů se může při výplatě podílu na zisku jednat o:
– podíl na zisku společníka jako příjem z kapitálového majetku dle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP,
– podíl na zisku zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP nebo
– podíl na zisku společníka v. o. s. či komplementáře k. s. jako příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP.
Podíl na zisku společníka je zdaněn jako příjem z kapitálového majetku (společník vlastní podíl) a uplatní se zdanění 15% srážkovou daní.
Jednatel podíl na společnosti nevlastní, a proto se na jeho podíl na zisku hledí jako na příjem ze závislé činnosti, a to s odvody stejnými jako u zaměstnance. Jeho příjem se zahrne do mzdy za příslušný měsíc a kromě daně z příjmu ze závislé činnosti, která je rovněž 15%, odvede i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Na straně společnosti se navíc jedná o nedaňový náklad. Totéž platí pro zaměstnance, např. manažery. Takováto forma výplaty podílu na zisku je tedy za současných daňových podmínek velmi nevýhodná. Vhodnější je proto příslušné zaměstnance motivovat např. mimořádnou mzdovou odměnou (bonusem, prémií), jejíž výše je závislá na dosaženém zisku.
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích