Czech Republic: Byť jsou vícepráce prováděné na základě dohody objednatele a zhotovitele, konstantní judikatura zhotoviteli často nepřiznává právo na jejich uhrazení. Zhotovitel se přitom nemůže plnění domoci ani z titulu bezdůvodného obohacení.
Během výstavby dochází pravidelně k potřebě provedení prací nad sjednaný rozsah díla; takové plnění označujeme jako vícepráce. Vícepráce jsou ovšem často sjednány neformálně a otázka, zda a v jaké výši má zhotovitel právo na uhrazení ceny, je jednou z nejčastějších příčin sporů mezi objednatelem a zhotovitelem. Touto otázkou se proto již několikrát zabýval i Nejvyšší soud ČR.
Podle obchodního zákoníku platí, že objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu dohodnutou ve smlouvě o dílo nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě (§ 546). Snížit nebo zvýšit cenu díla lze pouze v případě, že se smluvní strany po uzavření smlouvy o dílo dohodnou na rozšíření, omezení nebo změně díla, ale nesjednají si dopad na cenu díla (§ 549). Zhotovitel má pak ze zákona nárok na uhrazení ceny přiměřeně zvýšené v případě rozšíření díla nebo ceny zvýšené s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla v případě změny díla. Předpokladem aplikace § 549 obchodního zákoníku je však podle Nejvyššího soudu ČR předchozí dohoda objednatele a zhotovitele na vlastním rozšíření díla nebo jeho kvalitativní změně, tj. dohoda o změně smlouvy o dílo (např. sp. zn. 29 Odo 214/2003).
V praxi často brání aplikaci § 549 obchodního zákoníku (a tím i vzniku nároku zhotovitele na uhrazení ceny za provedené vícepráce) dohoda smluvních stran zakotvená ve smlouvě o dílo, že smlouva může být měněna pouze v písemné formě. Byť zhotovitel provádí vícepráce po dohodě s objednatelem, soudy v takovém případě postupují značně formalisticky a při nedodržení písemné formy dohody o změně smlouvy o dílo nepřiznávají zhotoviteli nárok na uhrazení ceny provedených víceprací z důvodu neplatnosti takové dohody. A to i tehdy, kdy bylo v řízení prokázáno, že o provedení víceprací objednatel požádal a vícepráce byly prokazatelně provedeny.
Navíc v takovém případě nemůže zhotovitel požadovat ani vydání bezdůvodného obohacení. Podle Nejvyššího soudu ČR totiž není provedení nesjednaných víceprací plněním bez právního důvodu ani plněním z neplatného právního úkonu (sp. zn. 23 Cdo 1146/2007).
Pro úplnost je třeba upozornit na nález Ústavního soudu ČR, který připouští změnit písemně uzavřenou smlouvu se sjednanou výhradou změn v písemné podobě i jinou formou (např. ústně učiněnými právními úkony), pokud není včas namítána jejich relativní neplatnost (sp. zn. I. ÚS 1264/11). V souladu s touto judikaturou by tak bylo možné platně změnit smlouvu o dílo i jinou než písemnou formou, což by umožnilo aplikaci § 549 obchodního zákoníku. Judikatura Nejvyššího soudu ČR však tento závěr prozatím nerespektuje.
Závěrem je s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR třeba doporučit, aby veškeré změny díla byly zhotovitelem provedeny pouze na základě dohody s objednatelem, a to nejlépe v písemné formě.