Czech Republic: Nový občanský zákoník umožňuje, aby smlouva byla uzavřena i v případě, že se smluvní strany na jejím obsahu zcela neshodly.
Podle právní úpravy platné do 31. prosince 2013 smlouva vznikla pouze v případě, že se smluvní strany dohodly na celém jejím obsahu. Nový občanský zákoník (dále též jen „NOZ“) zavádí od této zásady některé odchylky.
Dříve při sjednávání smluv platilo, že pokud jedna strana (oferent) předložil druhé straně (akceptantovi) nabídku na uzavření smlouvy a akceptant nabídku přijal s určitými výhradami nebo změnami, jednalo se o novou nabídku. V důsledku toho si strany vyměnily pozici oferenta a akceptanta. Smlouva přitom byla uzavřena pouze v případě, že strana, která původně nabídku na uzavření smlouvy předložila, výhrady nebo změny smlouvy navržené druhou smluvní stranou výslovně přijala.
Podle nové právní úpravy bude smlouva uzavřena i v případě, že akceptant přijal nabídku na uzavření smlouvy s určitými dodatky či odchylkami od původní nabídky. Předpokladem ovšem je, že takové změny podstatně nemění podmínky nabídky. Pokud nicméně navrhovatel bez zbytečného odkladu přijetí modifikované nabídky odmítne, smlouva uzavřena není.
S ohledem na výše uvedené je třeba doporučit, aby bylo vždy pečlivě prověřeno, zda nabídka nebyla přijata se změnami. Pokud potom přijetí obsahuje neakceptovatelné změny oproti původní nabídce, je nezbytné přijetí bezodkladně odmítnout. Zákon krom toho umožňuje přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem (např. již v nabídce) vyloučit.
Další případy, kdy je smlouva uzavřena bez úplné shody stran o jejím obsahu, jsou ustanovení § 1726 a § 1751 odst. 2 NOZ.