Czech Republic: Šikanózní insolvenční návrh může založit nejen povinnost k náhradě škody, ale také trestní odpovědnost
Případ projednaný Nejvyšším soudem České republiky pod spisovou značkou 8 Tdo 1352/2014 se týkal návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jehož účelem nebylo řešení úpadkové situace dlužníka, ale snaha o nezákonné obohacení navrhovatele.
Nejvyšším soudem bylo zjištěno, že navrhovatel podal insolvenční návrh, přestože si byl plně vědom, že jím uplatněná pohledávka za „dlužníkem“ je neoprávněná a „dlužník“ se nenachází v úpadku. Navrhovatel si byl vědom negativních důsledků insolvenčního řízení (zejména poškození dobrého jména „dlužníka“ případně znemožnění účasti „dlužníka“ jako uchazeče v řízení o veřejnou zakázku) a tím se snažil přimět „dlužníka“ k zaplacení neoprávněných peněžních nároků a ke zpětvzetí dříve podané žaloby.
Navrhovatel byl uznán vinným přečinem pomluvy, neboť o jiném sdělil nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, a přečinem vydírání, neboť jednání navrhovatele sloužilo nikoliv k řešení úpadku, ale k donucení jiné osoby, která není v úpadku, aby něco konala, opominula nebo trpěla.
S ohledem na výše uvedené lze předpokládat, že riziko trestněprávního postihu za šikanózní insolvenční návrh bude mít do budoucna nezanedbatelnou ochrannou funkci. Současná pořádková pokuta do výše 50.000,- Kč ve smyslu ustanovení § 128a insolvenčního zákona nebo náhrada škody v případném občanskoprávním řízení se totiž ukázaly jako ne zcela účinné. Riziko trestněprávního postihu konkrétních fyzických osob by však svoji ochrannou funkci naplnit mohlo.
Zdroj: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.02.2015 vedené pod číslem jednacím 8 Tdo 1352/2014-38