Czech Republic: Odvod pojistného, daně z příjmů a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Nárok na odstupné má zaměstnanec, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z tzv. organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, a to nejméně ve výši uvedené v § 67 odst. 1 zákoníku práce (tj. ve výši trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 2 roky, dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky a v ostatních případech ve výši jednonásobku průměrného výdělku). Dále pak má právo na odstupné také zaměstnanec, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) zákoníku práce z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo dohodou z týchž důvodů, a to nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 2 zákoníku práce).
Odvod pojistného
Odstupné, které je poskytnuto z výše uvedených zákonných důvodů, tedy v souladu s právní úpravou obsaženou v § 67 zákoníku práce, se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění, a to bez ohledu na jeho výši. Tedy ani z odstupného poskytnutého ve vyšší částce než je minimální, se pojistné neodvádí.
Na rozdíl od zákonného odstupného může být zaměstnavatelem poskytnuto i tzv. smluvní odstupné. To je peněžní plnění, které je zaměstnavatelem poskytováno zaměstnanci z důvodu rozvázání pracovního poměru a na které nevzniká nárok přímo ze zákona. Zaměstnavatel může odstupné sjednat například až v dohodě o rozvázání pracovního poměru nebo důvody pro poskytnutí smluvního odstupného upravit vnitřním předpisem nebo v kolektivní smlouvě. V případě poskytnutí tohoto smluvního odstupného však dochází k navýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Daň z příjmů
V obou uvedených případech je poskytnuté odstupné zdanitelným příjem a zahrnuje se do základu daně. Odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Vznikne-li zaměstnanci nárok na zákonné odstupné při skončení pracovního poměru, má tato skutečnost vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné, se podpora v nezaměstnanosti nevyplácí hned. Její výplata se odloží a podpora se začne vyplácet až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena zákonná výše odstupného. V případě, kdy zaměstnanci náleží například odstupné podle zákona ve výši trojnásobku průměrného výdělku, podpora v nezaměstnanosti se začne vyplácet až po třech měsících. Pokud by zaměstnanci bylo vyplaceno odstupné ve vyšší výši například na základě ujednání o zvýšení odstupného v kolektivní smlouvě, k této vyšší výši se nepřihlíží, vždy je rozhodná zákonná výše odstupného.