Czech Republic: Zákaz zatížení nebo zcizení může zlepšit postavení věřitelů, ale i způsobit problémy dlužníkům
Na rozdíl od úpravy účinné do 31. prosince 2013, podle které mohly být negativní závazky užívány pouze v omezené míře a s účinky pouze mezi smluvními stranami, nový občanský zákoník zavádí nový institut zákazu zatížení nebo zcizení věci (tzv. negative pledge), který je nově možné zřídit i s účinky vůči třetím osobám (tedy jako věcné právo). Zatímco zákaz zatížení představuje omezení zřízení zástavního práva, zákazem zcizení se rozumí zákaz prodeje věci, nebo v přísnějším právním výkladu i zákaz dalších dispozicí s věcí (např. v případě nemovitostí nájem nebo pronájem).
Zákaz zatížení nebo zcizení je možné zřídit jen na dobu určitou, a to pouze na dobu přiměřenou. Zřízení zákazu zatížení nebo zcizení zároveň musí být odůvodněno určitým zájmem, který je hodný právní ochrany.
Zákaz zatížení nebo zcizení věci působí v zásadě jen mezi smluvními stranami. Bude-li však zapsán do veřejného seznamu (např. v případě nemovitostí do katastru nemovitostí, v případě podílů nebo akcií do obchodního rejstříku), bude účinný i vůči třetím osobám. Třetí osoba tedy nemůže věc stiženou takovým zákazem platně nabýt nebo k ní získat zástavní právo.
Tento institut reflektuje nové moderní trendy bankovního financování a z hlediska věřitelů nepochybně představuje praktickou možnost dalšího zajištění. Dlužníci však tuto novinku zřejmě vítají s menším nadšením, protože jim může v praxi výrazně ztížit možnost refinancování úvěrů u konkurenční banky. Bude-li zakáz zatížení nebo zcizení zapsán ve veřejném seznamu, je v případě refinancování ze strany jiné banky nejdříve potřeba provést výmaz tohoto institutu z veřejného seznamu, k čemuž bude potřeba udělení souhlasu, resp. poskytnutí součinnosti ze strany původně financující banky.
Mgr. Bc. Anna Suchá, advokátní koncipientka