Czech Republic: Souběh exekučního a insolvenčního řízení
Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona, která komplexně reviduje ustanovení insolvenčního zákona. V tomto článku se zaměříme na účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a rozhodnutím o úpadku, a to především na souběh exekučního a insolvenčního řízení.
Podstatou insolvenčního řízení je dočasné potlačení individuálního uspokojení pohledávek věřitelů (prováděného pomocí exekuce či výkonu rozhodnutí) a jeho nahrazení kolektivním procesem uspokojení pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Účinky zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku jsou tak nově upraveny právě i s ohledem na problematiku souběhu nařízeného výkonu rozhodnutí nebo exekuce (dále pro zjednodušení hovoříme jen o exekuci) a probíhajícího insolvenčního řízení.
Po zahájení insolvenčního řízení lze exekuci, která by postihovala majetek dlužníka, nařídit, není však možné ji provést. V praxi se to projeví např. při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy tak, že od okamžiku zahájení insolvenčního řízení lze srážky z dlužníkovy mzdy i nadále provádět, tyto prostředky však nelze vyplatit oprávněnému. Novela insolvenčního zákona v této souvislosti mimo jiné zpřesňuje v souladu s dosavadní judikaturou, kterými úkony se exekuce nařizuje a kterými se provádí, a dále dává insolvenčnímu soudu pravomoc pozastavit vykonatelnost rozhodnutí nebo opatření přijatá při provádění exekuce v rozporu s výše uvedeným omezením, popř. jejich přijetí zakázat.
Od 1. ledna 014 je značně rozšířen i rejstřík účinků rozhodnutí o úpadku. V podstatě byly k tomuto okamžiku vztaženy účinky prohlášení konkursu. Ve vztahu k exekuci to má za důsledek, že účinností rozhodnutí o úpadku nelze exekuci již ani zahájit. Insolvenční zákon tak nově rozhodnutím o úpadku zakazuje nařízení exekuce a neomezuje se tak pouze na zákaz jejího dalšího vedení.
Mgr. Tereza Chalupová, advokátní koncipientka
„>