Czech Republic: Od 1. 1. 2014 může být přenechání cizí věci k užívání buď nájem, nebo pacht. Závisí na tom, zda oprávněná osoba bude moci brát z věci užitky a plody. Právní úprava nájmu a pachtu se přitom v některých aspektech liší.
Od 1. 1. 2014, kdy nabude účinnosti nový občanský zákoník („NOZ“), bude nutné rozlišovat mezi nájmem a pachtem. Rozdíl mezi těmito dvěma instituty je ten, že zatímco v případě nájmu dojde pouze k přenechání užívacího práva k věci, u pachtu dochází zároveň k přenechání práva požívat výnosy či plody věci; rozhodující při určení typu závazku je tedy vůle smluvních stran. O pacht se typicky bude jednat v případě, že se přenechává zemědělský pozemek (na kterém bude dle očekávání pěstována pšenice) či zařízená restaurace (která má být dále provozována), o nájmu pak budeme hovořit například při přenechání garážového stání (které bude sloužit k zaparkování vozidla). Pronajme-li si tedy živnostník zařízený stánek na náměstí k tomu, aby v něm opékal a prodával klobásy, do 31. 12. 2013, bude uzavírat nájemní smlouvu. Pokud bude k uzavření smlouvy přistoupeno po 1. 1. 2014, nebude se již jednat o nájem, ale o pacht.
Pachtovní smlouvu uzavírá propachtovatel (ten, kdo propachtovanou věc vlastní) a pachtýř (ten, kdo má být oprávněn propachtovanou věc užívat a požívat její výnosy či plody). Základními znaky pachtu je přenechání individuálně určené věci (souboru věcí) k užívání a požívání jinému, dočasnost a úplatnost.
Pacht je upraven v ustanoveních § 2332 až § 2357 NOZ. I přesto, že je pacht velmi podobný nájmu (právní úprava nájmu se ostatně podpůrně užije i na pacht, § 2341 NOZ), lze u pachtu najít několik zvláštních (odlišných) pravidel.
Odlišnosti se týkají například skončení pachtu. Dle ustanovení NOZ mimo jiné platí, že pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Pachtovní rok se kryje s obdobím kalendářního roku (výjimkou je zemědělský pacht, kde pachtovní rok trvá od 1. října do 30. září následujícího roku). Nicméně strany si mohou sjednat jiné vymezení pachtovního roku.
Zvláštní pravidla se dále týkají případů, kdy je věc propachtována i s inventářem. V této souvislosti je třeba uvést, že inventář může tvořit nejen vnitřní zařízení určitých prostor, ale i (hospodářská) zvířata. O ty je pachtýř povinen pečovat (a obnovovat jejich stav) jako řádný hospodář. Pro případ, že se inventář zničí nebo opotřebí do té míry, že už jej není možné dále užívat, stanoví NOZ propachtovateli povinnost inventář obnovit, ledaže se škoda přičítá pachtýři.
Závěrem je třeba uvést, že kromě tzv. obecného pachtu upravuje NOZ ještě zemědělský pacht (předmětem pachtu může být zemědělský nebo lesní pozemek) a pacht závodu.