Dlouho diskutovaná novela zákoníku je účinná od 1. října 2023. Přinášíme přehled nejdůležitějších novinek.
Novela zákoníku práce, kterou dochází k transpozici evropské směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dále směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, nabude účinnosti již 1. října 2023. Účinnost vybraných změn, jako například úprava dovolené u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je posunuta až na 1. ledna 2024.
Novela přináší řadu novinek, které bude třeba reflektovat ve stávající pracovněprávní dokumentaci se zaměstnanci. Mezi nejvýznamnější změny patří problematika rozšířené informační povinnosti zaměstnavatele ohledně obsahu pracovního poměru, elektronické uzavírání pracovních smluv a dohod, úprava výkonu práce na dálku, posílení práv rodičů pečujících o děti nebo rozvolnění pravidel v oblasti doručování. V tomto článku jsou popsány vybrané instituty, které novela zákoníku práce upravuje.
Nově bude zavedena možnost elektronického uzavírání vybraných pracovněprávních jednání jako jsou pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ. Stejný režim se uplatní také na právní jednání, kterými dochází ke změně či zániku pracovněprávního vztahu. K uzavření těchto jednání bude moci dojít například prostřednictvím e-mailu nebo datové schránky, a to za předpokladu, že zaměstnanec zaměstnavateli sdělí svou elektronickou adresu, která není v dispozici zaměstnavatele (např. svůj osobní e-mail). Specifikem elektronického uzavíraní pracovněprávních jednání však bude, že zaměstnanec bude mít právo od elektronicky uzavřeného právního jednání odstoupit ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání.
Také informační povinnost zaměstnavatele ohledně obsahu pracovního poměru bude výrazně rozšířena. Zaměstnavatel bude nově muset zaměstnanci poskytnout informace např. o rozsahu práce přesčas, o postupu, který je nutný dodržet při rozvázání pracovního poměru nebo o odborném rozvoji, pokud ho zaměstnavatel poskytuje a dalších skutečnostech. Informace zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout ve lhůtě 7 dnů ode dne vzniku pracovních poměru. Informační povinnost je nyní navíc zavedena také u zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ.
U takzvaných dohodářů proběhne řada dalších významných změn. Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít nově nárok na dovolenou. Stejně tak se na dohodáře uplatní úprava jiných důležitých překážek v práci a překážek z důvodu obecného zájmu s výjimkou, že dohodářům nebude náležet náhrada mzdy z odměny. Dohodáři však budou mít nárok na poskytnutí pracovního volna po dobu trvání daných překážek v práci. Současně budou mít dohodáři zvláštní právo požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, a to za předpokladu, že pro zaměstnavatele pracovali v předchozích 12 měsících v souhrnu po dobu nejméně 180 dní. Pokud zaměstnavatel žádosti zaměstnance nevyhoví, bude povinen poskytnout dohodáři nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď na jeho žádost.
Úprava práce na dálku přináší také další změny. Práci na dálku bude možné vykonávat jen na základě písemné dohody, výjimkou budou situace, kdy bude výkon práce na dálku písemně nařízen, což bude možné na základě opatření orgánu veřejné moci na nezbytně nutnou dobu. Novela přichází také s úpravou náhrady nákladů, které vzniknou zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce na dálku, přičemž zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokázal, nebo paušální částkou, pokud se tak strany dohodly nebo pokud to stanoví vnitřní předpis. Zaměstnavatel se zaměstnancem si nicméně mohou také předem písemně sjednat, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší.
S ohledem na to, že nové znění zákoníku práce ovlivní mnoho oblastí, doporučujeme zaměstnavatelům provést revizi stávající pracovněprávní dokumentace tak, aby byla aktuální a splňovala požadavky novely.
Zdroj:
Zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony