Czech Republic: Jak správně snížit základ daně z titulu úroků z úvěru?
Financuje-li poplatník vlastní bytovou potřebu úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem, má podle zákona o dani z příjmů nárok na odpočet zaplacených úroků od základu daně. Nárok si může uplatnit sám, pokud podává daňové přiznání, nebo u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování.
Maximální úhrnná výše úroků ze všech úvěrů poplatníků žijících v jedné domácnosti nesmí činit více než 300 000 Kč. Nárok na snížení základu daně prokazuje vlastník (zaměstnanec) poprvé smlouvou o úvěru, stavebním povolením (při výstavbě bytu / domu), výpisem z listu vlastnictví (u koupě pozemku / domu / bytu; u údržby domu / bytu; u změny proti stavebnímu povolení domu / bytu), nájemní smlouvu (u bytu v nájmu), dokladem o trvalém pobytu (u bytu v užívání) a každoročně potvrzením o zaplacených úrocích vztahující se k uplynulému kalendářnímu roku. Dojde-li ke změně, předloží zaměstnanec nové doklady, kterými si bude nárokovat snížení základu daně.
Uplatňuje-li zaměstnanec nárok na snížení u zaměstnavatele a úroky byly uplatněny neoprávněně (např. není vlastníkem nemovitosti po celé zdaňovací období), lze do 12 měsíců od provedení zúčtování srazit ze mzdy rozdíl zaměstnanci bez jeho souhlasu i bez ohledu na to, kdo chybu zavinil. Po uplynutí 12 měsíců lze požadovat uhrazení po zaměstnanci, pouze pokud chybu zavinil on (např. uvedl nepravdivý údaj), a to maximálně do tří let. Bez ohledu na zavinění musí být podáno dodatečné Vyúčtování za rok, ve kterém došlo k neoprávněnému snížení základu daně.
Ing. Bohdana Havránková, Tax & Accounting Consultant