Czech Republic: Rozdělení oborů mezi jednotlivé členy orgánu má dopad na jejich úkoly i odpovědnost
Nový občanský zákoník umožňuje, aby v představenstvu či mezi jednateli (jsou-li společenskou smlouvou prohlášeni za kolektivní statutární orgán) došlo k rozdělení působnosti podle oborů. Jeden z členů orgánu tak bude mít na starost například finanční otázky, druhý marketing a třetí personální politiku.
Došlo-li k rozdělení působnosti podle oborů, nerozhoduje o otázkách společnosti spadajících do daného oboru představenstvo (jednatelé) jako celek, ale pouze odpovědný člen. Ostatní členové mají potom povinnost dohlížet, jak jsou záležitosti společnosti spadající do sousedních oborů spravovány (§ 156 odst. 2 NOZ).
Rozdělení působnosti tak modifikuje práva a povinnosti jednotlivých členů orgánu. Každý člen představenstva (jednatel) má dva základní úkoly: bezprostřední správu jemu příslušné oblasti a povinnost dohlížet na činnost ostatních členů představenstva (jednatelů). Obě své povinnosti musí vykonávat s péčí řádného hospodáře.
Způsobí-li tedy člen představenstva (jednatel) opatřením v oboru své působnosti škodu, bude kritériem péče řádného hospodáře posuzováno samotné přijetí daného opatření.
V případě ostatních členů orgánu bude třeba zkoumat, zda s péčí řádného hospodáře vykonávali svou povinnost dohledu. Bude tak zejména posuzováno, zda řádně sledovali výkon činnosti ostatními kolegy a zda nebyly zřejmé žádné okolnosti, které by odůvodňovaly iniciativu k přijetí nápravných opatření. Pokud tomuto testu vyhoví, svou povinnost řádného dohledu neporušili a za škodu vzniklou přijetím opatření v jiném oboru neodpovídají.
Závěrem je třeba zdůraznit, že rozdělení působnosti nemá vliv na zastupování společnosti. Pokud stanovy (společenská smlouva) požadují, aby za společnost jednalo více členů představenstva (jednatelů) společně, potom je třeba tento požadavek respektovat, i když se jedná o právní jednání z oblasti působnosti konkrétního člena.
Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník