Nejnovější interpretace Národní účetní rady vám poskytne vodítko na vykazování a oceňování cenin, včetně toho, jak správně účtovat potvrzení bez jmenovité hodnoty, nebo které ceniny lze přeceňovat na českou měnu a jakým způsobem je vykazovat v účetnictví.
Poslední interpretací Národní účetní rady (NÚR), která byla vydána v letošním roce, je interpretace s názvem Vykazování a oceňování cenin. V této interpretaci nám NÚR dává návod, jak si poradit s účtováním cenin, jak ceniny oceňovat, pokud na nich není uvedena jmenovitá hodnota, a které ceniny je možné přeceňovat na českou měnu k rozvahovému dni. Obecně jsou účetní jednotky zvyklé všechny ceniny vykazovat jako peněžní prostředky v pokladně. V této účtové skupině však můžeme vykazovat pouze takové ceniny, které jsou
– snadno a rychle směnitelné za předem danou částku peněžních prostředků (obvykle do 3 měsíců) anebo
– jsou přímo použitelným platebním prostředkem při nákupu předem neurčeného zboží či služeb.
Mezi rychle a snadno směnitelné ceniny patří např. tabáková nálepka či stravenka u účetní jednotky, která přijala stravenku jako platební prostředek a očekává jejich následnou směnu za peněžní prostředky.
Ostatní majetkové hodnoty či instrumenty nelze považovat za ceninu a NÚR je v interpretaci označuje jako „potvrzení“. Jedná se např. o poštovní známky, letenky, jízdenky, předplacenou telefonní kartu či stravenku, kterou použije účetní jednotka jako benefit pro zaměstnance. Tato potvrzení bude
– emitent vykazovat jako tržbu za předplacené služby, zboží, daně nebo poplatek;
– distributor, který kupuje potvrzení za účelem jeho dalšího prodeje, vykazovat jako zboží;
– konečný spotřebitel účtovat jako předplacenou službu, zboží, daně či poplatky od emitenta.
Dalším rozdílem mezi ceninou a potvrzením je v ocenění. Ceniny se oceňují jejich jmenovitou hodnotou. Naproti tomu potvrzení se oceňuje rozdílně. Emitent oceňuje vydané potvrzení vlastními náklady. Distributor a konečný spotřebitel oceňují potvrzení jejich pořizovací cenou. Pořizovací cenou se oceňují i potvrzení, na kterých není uvedená jmenovitá (nominální) hodnota v platné měně, ale v jiných jednotkách (např. na poštovních známkách je uvedeno pouze označení písmenem). Následná změna ceny služby nebo zboží, na které je vystaveno potvrzení, není důvodem pro změnu ocenění tohoto potvrzení.
K rozvahovému dni se přepočítávají na českou měnu pouze ceniny evidované v cizí měně, které se vykazují jako peněžní prostředky v pokladně a je s nimi spojeno kurzové riziko. I z tohoto důvodu si účetní jednotka musí dát pozor, jaké ceniny vykazuje jako peněžní prostředky v pokladně, jelikož zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
Zdroj:
NÚR – interpretace I-49 Vykazování a oceňování cenin
Zákon o účetnictví