Na začátku srpna 2021 došlo (zákonem č. 274/2021 Sb.) k rozsáhlým změnám v zákoně o pobytu cizinců v České republice (zákon č. 326/1999 Sb.). Týkají se mimo jiné cizinců z EU a Britů po brexitu, nových průkazů totožnosti, problematiky zdravotního pojištění a úrovně jazykových zkoušek. Současně vstoupil v platnost zcela nový zákon o občanských průkazech (zákon č. 269/2021 Sb.).
Zákon o pobytu cizinců upravuje velmi nesystematicky zároveň postavení občanů EU a jejich rodinných příslušníků i cizinců ze třetích zemí. Zatímco práva občanů EU vyplývají přímo z evropských smluv a některých směrnic, práva cizinců ze třetích zemí jsou spíše záležitostí klasické prevence nebezpečí. Změny od srpna 2021 se týkají zcela jiných otázek:
– Status občanů Velké Británie po brexitu: zde je rozhodným datem 31. 12. 2020, tj. konec přechodného období po brexitu. Britové, kteří měli povolení k pobytu do tohoto data, budou i v budoucnu považováni za občany EU. Všichni, kteří budou mít povolení k pobytu po tomto datu, budou považováni za občany třetích zemí, jako např. Rusové, Vietnamci nebo Jihoameričané;
– Blízcí rodinní příslušníci občanů EU a Velké Británie jsou definováni a zvýhodněni v § 15a a § 15b zákona o pobytu cizinců;
– Všichni cizinci, včetně občanů EU, budou mít od roku 2022 povinnost vyměnit si dosavadní potvrzení o pobytu v ČR za biometrické průkazy totožnosti a „registraci“ (poplatek 200 Kč, tj. cca 8 EUR v tzv. kolkových známkách);
– Úroveň A1 znalosti českého jazyka již není dostačující pro podání žádosti o povolení k trvalému pobytu, od 1. 9. 2021 je vyžadována úroveň A2. Tato změna bude pravděpodobně pro mnoho cizinců na cestě k českému občanství obtížnou překážkou, neboť podmínkou pro jeho získání je pětiletý pobyt s povolením k trvalému pobytu. Pro udělení občanství je nutná další zkouška z českého jazyka a českých reálií;
– Poněkud skrytě – v novém § 170d – se poprvé zavádí nový postup pro osoby bez státní příslušnosti. Tento postup dosud v českém právu chyběl, ačkoli Česká republika ratifikovala již v roce 2004 Úmluvu OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954.;
– Zákon o cizincích nyní obsahuje pravidla pro zdravotní pojištění novorozenců – ti jsou pojištěni společně s matkou paušální částkou;
– Cizinci ze zemí mimo EU musí mít při vstupu do ČR povinné zdravotní pojištění od VZP (objem ročně pro VZP: do jedné miliardy Kč). Z hlediska regulace je dobrodružné a odpovídá to spíše praxi zemí jako je Bělorusko, Rusko, Venezuela nebo Čínská lidová republika, že jedna pojišťovna se zjevně dobrými vazbami na zákonodárce a/nebo ministerstvo vnitra je ze zákona kvazi monopolizována, ačkoli tyto pojišťovací služby by mohly poskytovat i jiné pojišťovny v ČR nebo z EU. Toto ustanovení je v rozporu s evropským právem, konkrétně s volným pohybem služeb podle článku 56 SFEU;
– Nový zákon o průkazech totožnosti transponuje evropské požadavky. Čeští občané s pobytem mimo Českou republiku mohou nyní požádat o vydání českého občanského průkazu. Údaje v občanském průkazu jsou předepsané, ale do českých občanských průkazů nelze zapisovat zahraniční adresy, jak to již dělá řada zemí EU. Nesmyslná česká praxe přihlašování zahraničních Čechů na fiktivních adresách v ČR, např. na cizineckých úřadech, obecních úřadech či hlavních nádražích, bude tedy pravděpodobně pokračovat.
Souhrnně lze říci, že český zákon o pobytu cizinců nebyl zjednodušen a jeho úprava byla zpřísněna. Současně došlo ke zpřísnění azylového zákona, včetně omezení možnosti využití právní cesty.