Pravidlo „úroky jen do výše jistiny“ platí i pro prodlení. Zjistěte, jaké má dopady na vaše dluhy či pohledávky.
V naší advokátní kanceláři pečlivě sledujeme vývoj práva, abychom Vám mohli poskytovat ty nejlepší právní služby. Jedním z nedávných a velmi důležitých rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (spisová značka 26 Cdo 2716/2023) je rozsudek, který přináší zásadní upřesnění v oblasti úroků, a to zejména úroků z prodlení. Toto rozhodnutí má významný dopad na každého, kdo se někdy setká s dluhem – ať už jako dlužník, nebo jako věřitel.
Co jsou úroky a úroky z prodlení?
Úroky obecně představují odměnu za půjčení peněz, například u úvěrů nebo zápůjček. Když se ale s placením peněžitého dluhu zpozdíte, nastupuje takzvaný úrok z prodlení. Ten slouží jako sankce za opožděnou platbu a zároveň částečně nahrazuje škodu, která věřiteli vznikla tím, že nemohl své peníze včas použít.
Pravidlo „úroky jen do výše jistiny“ (ultra duplum)
Důležitou ochranu pro dlužníky zavádí občanský zákoník v ustanovení § 1805 odst. 2. Jde o pravidlo zvané „ultra duplum“ (úroky jen do výše jistiny). To znamená, že pokud věřitel bez rozumného důvodu otálí s vymáháním dluhu tak dlouho, až se splatné, ale nezaplacené úroky vyšplhají na stejnou výši jako původní jistina (hlavní dluh), ztrácí právo požadovat další úroky. Toto omezení by mělo platit až do doby, než věřitel svůj nárok uplatní u soudu. Od podání žaloby se pak úroky mohou opět začít navyšovat, a to již bez tohoto omezení.
Smyslem tohoto pravidla, které má kořeny již v římském právu, je chránit dlužníky před nekontrolovatelným narůstáním úroků a motivovat věřitele k tomu, aby své pohledávky vymáhali včas a nebyli v tom liknaví. Předchozí česká právní úprava takovou ochranu dlužníkům nenabízela.
Klíčové vyjasnění Nejvyššího soudu
A právě zde přichází klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2716/2023. Soud potvrdil, že pravidlo ultra duplum (§ 1805 odst. 2 občanského zákoníku) se vztahuje nejen na běžné smluvní úroky, ale i na úroky z prodlení. Tím Nejvyšší soud vyjasnil dříve diskutovanou otázku a potvrdil široké uplatnění této ochranné normy. Rozhodnutí zdůrazňuje, že obecná formulace „úroky“ v ustanovení § 1805 odst. 2 občanského zákoníku zahrnuje jak úroky smluvní, tak úroky z prodlení.
Dále se soud zabýval otázkou, co se považuje za „rozumný důvod“ pro otálení s vymáháním dluhu. V konkrétním projednávaném případě věřitelka tvrdila, že neměla dostatek finančních prostředků na zaplacení soudního poplatku, a proto žalobu podala později. Nejvyšší soud však jednoznačně rozhodl, že nedostatek finančních prostředků na soudní poplatek nelze považovat za rozumný důvod pro otálení. Naopak, taková situace by měla věřitele motivovat k urychlenému vymáhání dluhu, nikoli k prodlevám.
Dopad na běžný život a podnikání
Co toto rozhodnutí znamená pro Vás? Pokud jste věřitel, je klíčové, abyste své pohledávky aktivně vymáhali a nenechali úroky nekontrolovaně růst nad výši jistiny bez opodstatněného důvodu. V opačném případě můžete přijít o část úroků, které přesáhnou výši jistiny. Pokud jste dlužník, vězte, že i v případě prodlení existuje zákonná ochrana před nekonečným navyšováním úroků. Toto pravidlo je zvláště důležité v podnikatelských vztazích, kde se očekává vyšší míra péče o vlastní záležitosti a aktivní vymáhání pohledávek.
Naše kancelář Vám ráda pomůže s posouzením Vaší situace, ať už řešíte dluhy, nebo vymáháte pohledávky. Poradíme Vám, jak postupovat efektivně a v souladu s aktuální judikaturou, abyste ochránili svá práva a minimalizovali rizika.
Zdroj:
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2716/2023
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník