Přestože jsou bezhotovostní platby obvyklé, v pracovně právních vztazích je nutné dbát na pravidla. Pokud například zaměstnavatel nedodrží výplatní termín, může mu hrozit nárok na náhradu škody.
V současné době probíhá již velké množství platebních transakcí bezhotovostně. I zákoník práce bezhotovostní výplatu mzdy (platu, odměny, náhrad – dále v tomto článku zjednodušeně jen „mzdy“) umožňuje, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou (viz §§ 142 a 143 zákoníku práce).
Co je splatnost a výplatní termín mzdy?
Splatnost mzdy je stanovena dle § 141 zákoníku práce po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na její poskytnutí. Splatnost mzdy tedy nastavá v poslední den tohoto kalendářního měsíce. Právní úprava umožňuje sjednat dohodou či stanovit vnitřním předpisem i dřívější splatnost.
Stejný paragraf ukládá zaměstnavateli, aby stanovil nebo se zaměstnanci sjednal pravidelný termín výplaty mzdy. Jedná se o administrativní sjednocení dne v měsíci, kdy mají mít zaměstnanci výplatu k dispozici.
Kdy tedy nastává prodlení a jaké jsou následky?
Prodlení se zaplacením mzdy nastává až tehdy, pokud zaměstnavatel nevyplatí, byť zčásti, mzdu ve lhůtě splatnosti, tzn. do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na výplatu mzdy.
Zaměstnanec je povinen poskytovat zaměstnavateli součinnost a změnu účtu pro zasílání mzdy nahlásit, jinak prodlení zaměstnavateli nevzniká.
Pokud zaměstnavatel nedodrží výplatní termín mzdy, nelze vyloučit případný nárok na náhradu škody, pokud zaměstnanec včas neuhradil své závazky (např. hypotéka apod.) a dodavatel mu vyměří penále.
Nedodržení lhůty splatnosti mzdy má závažnější důsledky:
– právo zaměstnance vymáhat dlužnou částku včetně úroků z prodlení soudní cestou,
– právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce vč. navazujícího práva požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době, přičemž právo zaměstnance zrušit pracovní poměr je omezeno lhůtami uvedenými v § 59 zákoníku práce,
– potenciální uložení pokuty ze strany inspekce práce za přestupek na úseku odměňování.
Kdy se bezhotovostní platba považuje za uhrazenou?
Ze strany zaměstnavatele jsou splněny nároky okamžikem, kdy jsou uhrazeny na účet banky zaměstnance. Nemusí přitom platit, že stejným dnem je výplata připsána bankkou zaměstnance na jeho účet.
Zdroj:
Odborný měsíčník Mzdová účetní 09/2021, ANAG, str. 9 až 17
Autor:
JUDr. Radim Marada