NSS svým rozsudkem z ledna tohoto roku umožnil SVJ se znovu stát za splnění určitých podmínek účastníkem společného územního a stavebního řízení..
Autoři: Kristina Mališová, Ondřej Sehnal
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) svým rozsudkem ze dne 21.1.2022, č.j. 10 As 26/2021-50 umožnil společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) se znovu stát za splnění určitých podmínek účastníkem společného územního a stavebního řízení podle ustanovení § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“). Novela stavebního zákona provedená zákonem č. 350/2012 Sb. vypustila SVJ jako účastníky řízení s výjimkou situací, kdy SVJ by bylo stavebníkem. Důvodová zpráva k této změně stavebního zákona mj. přímo uvádí, že SVJ lze z okruhu účastníků vypustit, protože nadále mohou být účastníky řízení jednotliví vlastníci a ponechání SVJ jako účastníka řízení ve stavebním zákoně je tudíž dle předkladatele nadbytečné.
V předmětném případu tři SVJ podala společně námitky proti rozhodnutí stavebního úřadu, kterým byl schválen stavební záměr na stavbu bytového domu. Stavební úřad se však nevypořádal s námitkami, které podala tato tři SVJ pro bytové domy, v jejichž sousedství se měl stavební záměr uskutečnit, jelikož vyhodnotil, že SVJ nejsou účastníky řízení. Následné odvolání těchto tří SVJ k Magistrátu města Plzně (dále jen „magistrát“) bylo rovněž zamítnuto jako nepřípustné, protože i dle názoru magistrátu SVJ nemohou mít postavení účastníka řízení, a to s odkazem na výše uvedené novelizované ustanovení § 94k stavebního zákona. Tato tři SVJ podala správní žalobu ke Krajskému soudu, který naopak těmto třem SVJ dal za pravdu. Krajský soud vyjádřil mj. názor, že i když stavební zákon v rozhodném znění (na rozdíl od předchozí úpravy účinné do 31.12.2012) výslovně nestanovil účast SVJ ve společném územním a stavebním řízení, může být SVJ účastníkem tohoto řízení, pokud mohou být společným povolením přímo dotčeny společné části sousedních nemovitostí spravované tímto společenstvím. Následovala kasační stížnost magistrátu proti rozsudku Krajského soudu, se kterou však magistrát nepochodil. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Krajského soudu ohledně možné účasti SVJ na společném územním a stavebním řízení za splnění určitých podmínek. NSS sice uznal, že důvodová zpráva se SVJ nepočítá jako s účastníky stavebního a územního řízení, ale NSS z našeho pohledu zcela logicky konstatoval, že pro soud je závazný text právních předpisů, a nikoliv text důvodové zprávy. NSS byl ve svém rozhodnutí evidentně veden snahou přispět k odstranění nejistoty, která vznikla vypuštěním speciálního ustanovení mířícího na SVJ.
NSS dále nicméně konstatoval, že ani on ani Krajský soud se touto otázkou nemůže zabývat jako první. Je tedy nyní na magistrátu, aby nově posoudil námitky žalobců podle jejich obsahu a nejprve vyhodnotil, zda námitky splňují kritérium přímého dotčení společných částí sousedních nemovitostí spravované těmito společenstvími, a jsou tedy způsobilé založit účastenství žalobců ve společném řízení.
Závěrem je nutné zdůraznit, že pozor by si tedy měli dát všichni ti, kteří usilují o vydání společného povolení nebo zamýšlí nabýt projekt s již vydaným společným povolením. V případě, že by SVJ jako účastníkovi nebylo příslušné rozhodnutí doručeno, mohlo by se jednat o případ tzv. opomenutého účastníka, kdy platí, že osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků. Naše advokátní kancelář Vám ráda zajistí příslušnou právní prověrku projektu včetně zjištění případného rizika existence opomenutého účastníka
Zdroj:
Rozsudek ze dne 21.1.2022, č.j. 10 As 26/2021-50
Důvodová zpráva k novele stavebního zákona provedená zákonem č. 350/2012 Sb.