Zaměstnávání cizinců na českém trhu práce je téma, kterému je aktuálně věnována velká pozornost. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje Prahy z října loňského roku je v průměru nejméně každý desátý aktivní pracovník působící v ČR cizinec, v Praze dokonce každý pátý.
Pro realitní trh jde rovněž o klíčové téma. Přestože za rok 2017 stavebnictví obsadilo v žebříčku ekonomických činností zaměstnávajících cizince v Praze až 3. příčku, jde bezesporu o odvětví, kde je podíl cizinců mimořádný a z hlediska zajištění provozu možno říci existenční – cizinci představují téměř 40 % všech zaměstnaných v tomto oboru. Zahraniční pracovníci se tak stali pro Českou republiku, a zejména Prahu, nezastupitelným zdrojem pracovních sil. V absolutních číslech úřady práce evidovaly k 31. 12. 2017 v České republice 475 354 zaměstnaných cizinců, z toho 142 200 jich pocházelo ze zemí mimo EU. A právě skutečnost, zda daná osoba pochází ze zemí EU či z tzv. třetí zemí, tedy mimo EU, je zásadní pro získání povolení k zaměstnání a povolení pobytu.
Občané EU (případně Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska) mají ve vztahu k výkonu práce stejné postavení jako občané ČR a nepotřebují tudíž pro účely zaměstnání na území ČR žádná zvláštní povolení. V obdobném postavení se nachází i rodinní příslušníci občana EU, kteří sami občany EU nejsou. Ti mohou vstoupit na trh práce, pokud obdrží od Ministerstva vnitra povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka EU.
U občanů třetích zemí je vždy podmínkou pro výkon práce oprávnění k pobytu na území ČR, oprávnění vykonávat práci a uzavřená pracovní smlouva (či dohoda o pracovní činnosti). Tato oprávnění mohou mít více forem – duální povolení (kombinace povolení k pobytu a k výkonu práce) a nezávislé samostatné povolení k pobytu a k výkonu práce. Zástupcem duální formy je duální zaměstnanecká karta, která v sobě spojuje povolení k dlouhodobému pobytu (delší než 3 měsíce) a povolení k výkonu práce, přičemž se vydává pro všechny občany třetích zemí bez omezení, nejdéle však na 2 roky s možností opakovaného prodloužení.
Další duální možností je tzv. modrá karta, která se vydává za účelem výkonu vyžadujícího vysokou kvalifikaci a vyžaduje tedy prokázání vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání, a karta vnitropodnikového zaměstnance, která se týká pozic manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, přičemž cizinec byl na danou pozici převeden z třetí země, pouze však v rámci jednoho koncernu. Zvláštní kategorii pak tvoří agenturní zaměstnávání, které přináší řadu výhod i nevýhod a bylo by možné věnovat mu samostatný článek. V případě, kdy cizinec zde vykonává práci bez příslušného povolení či rozporu s ním, jedná se o tzv. nelegální práci.
Závěrem je nutné zmínit, že ze zaměstnávání cizinců plyne zaměstnavateli řada povinností, zejména oznamovací povinnost vůči krajské pobočce ÚP ČR či povinnost vést evidenci zaměstnanců a uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávnění cizince. Dodržování všech povinností, jakož i výkon tzv. nelegální práce je kontrolováno a případné porušení je spojeno s pokutou či jinou sankcí.
(Článek byl připraven pro RealityMIX MAGAZÍN.)
Zdroj:
Český statistický úřad
Cizinci na pražském trhu práce – 2018; Ing. Jiří Mejstřík, Institut plánování a rozvoje hlavního města Praha, 2018-10