Novela katastrální vyhlášky má od 1. 1.2 020 podpořit dědice s evropským dědickým osvědčením, právní stav v České republice však ponechává v rozporu s evropským právem. Nám se zatím daří vyhrávat soudní řízení týkající se vkladu vlastnického práva na základě EDO.
Aktuálně byly dvě z našich žalob týkajících se evropského dědického osvědčení („EDO“) dne 28.11.2019 a dne 8.1.2020 před Vrchním soudem v Olomouci úspěšné; dne 21.1.2020 se nám podařilo vyhrát řízení také před Městským soudem v Praze (viz informace v článku „Boj o evropská dědická osvědčení pokračuje v Olomouci a v Lucemburku“). Vlastnické právo dědiců bude tedy do katastru nemovitostí zapsáno na základě EDO i bez specifikace majetku.
Rozsudky jsou však vysloveně nejednoznačné, a žádný soud bohužel nakonec nepředložil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU („SD EU“).
Novela jako alibistický pokus
Příběh EDO v České republice nyní nabral nové obrátky s novelou katastrální vyhlášky č. 301/2019 Sb., účinnou od 1. 1. 2020.
Od 1. ledna 2020 mohou dědici, pokud Evropské dědické osvědčení nebude pro účely zápisu do katastru dostatečné (bude sice prokazovat univerzální právní nástupnictví, ale nebudou v něm přesně specifikována práva nebo nemovitosti, kterých se právní nástupnictví týká), EDO doplnit o vlastní prohlášení. Pokud katastrálnímu úřadu předloží EDO i prohlášení, katastrální úřad jejich vlastnické právo do katastru vloží.
Přesné znění nového § 69 odst. 6 katastrální vyhlášky uvádíme na konci článku.
Baron Prášil
Novela tedy znamená, že když obsah EDO nebude odpovídat katastrálnímu zákonu, mohou dědici sami prohlásit, že jsou dědici, co přesně dědí a od koho. Takový způsob řešení trochu připomíná Barona Prášila, který se prý sám na vlastních vlasech vytáhl z bláta. Přitom bláto bylo tvořeno dlouhodobou praxí katastrálních úřadů.
Vlastnické právo dědiců, kteří mají jako doklad „jen“ EDO, které neobsahuje konkrétní výčet nemovitostí (tedy např. EDO vydané v Bavorsku nebo v Durynsku), bude dle této novely do katastru nemovitostí zapsáno, pokud dědici společně s EDO předloží prohlášení o vzniku práva, které bude obsahovat tyto údaje:
- označení osoby, která prohlášení vydává a které vzniklo vlastnické právo (dědic),
- označení osoby, jejíž právo zaniklo (zůstavitel),
- označení nemovitostí podle katastrálního zákona,
- označení práva, které vzniklo (vlastnické právo),
- uvedení právní skutečnosti, která ke vzniku práva vedla (dědictví)
- a úředně ověřený podpis.
Rozpor vyhlášky s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 („Nařízení“) je zjevný. EDO bylo zavedeno, aby usnadnilo situaci dědicům v EU, jejichž dědické řízení probíhá v jiném státě, než se nachází děděný majetek, a odstranila se povinnost dědiců předkládat jiné doklady než EDO.
EDO má být ve všech státech bez dalšího závazné a navozovat stejné důsledky jako rozhodnutí v tuzemském dědickém řízení. Nařízení v tomto smyslu dalo EDO jasnou přednost a přímý účinek. Kdyby by se nyní každý stát rozhodl zavést vedle EDO další dodatečná prohlášení, nemělo by Nařízení žádný smysl.
Novela katastrální vyhlášky nutí dědice předložit kromě EDO ještě prohlášení, které po tuzemských dědicích nepožaduje. Na první pohled banální listina přitom může dědicům způsobit podstatné potíže.
V převážné většině případů se jedná o osoby žijící v jiných státech EU (někdy i v ČR). Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen. Pokud dědici nepřijedou prohlášení podepsat do ČR nebo ho nepodepíší na velvyslanectví nebo na jednom z generálních nebo honorárních konzulátů ČR, bude ověření ve velké části zemí ještě nutno opatřit apostilou.
Prohlášení musí být v češtině nebo úředně přeložené do českého jazyka (zahraniční notáři jen zřídka ověří podpis na listině v cizím jazyce). Jinými slovy, většina zahraničních dědiců kvůli tomuto prohlášení bude muset zaplatit ověření podpisu, apostilu, úřední překlad, a pravděpodobně také právníka, který jim prohlášení sepíše, neboť dědici nebudou vědět, jak má takové prohlášení vypadat. Celý proces může zabrat několik týdnů, v některých zemích i několik měsíců, a bude drahý.
Podle informací ČUZK platí novela katastrální vyhlášky pouze pro návrhy podané po 01.01.2020. Na veškeré návrhy podané před tímto datem bude nahlíženo stále stejně – tedy budou zásadně zamítány. Problém tedy zůstává nevyřešen.
Podle našeho právního názoru je navíc novela vyhlášky v rozporu se současným katastrálním zákonem, který zakotvuje v § 8 a 17 zásadu, že specifikace majetku musí být ve vkladové listině obsažena. Katastrální zákon nebyl změněn, a proto toto pravidlo platí stále. O akceptovatelnosti ve vyhlášce nově zavedených prohlášení by proto měl rozhodnout Soudní dvůr Evropské unie.
Diskriminační poplatky
Novela vyhlášky nenapravila ani další podstatnou nerovnost, se kterou se potýkají zahraniční dědici, a to správní poplatek za vkladové řízení (od 1. 1. 2020 již 2 000 Kč).
Dědici, kteří dokládají právo k nemovitosti na základě českého dědického řízení, poplatek neplatí; ti kteří jej dokládají pomocí EDO, ano. Například v Německu tomu tak není, tam mají dědici navrhující vklad vlastnického práva na základě EDO stejné postavení, jako dědici tuzemští (němečtí). Navrhovali jsme proto předložit SD EU také tuto otázku.
Předložení předběžných otázek SD EU
Jak jsme již uvedli na začátku tohoto článku, dvě z námi vedených odvolacích řízení před Vrchním soudem v Olomouci dopadla úspěšně. Vrchní soud shledal chybu u německých soudů, které specifikaci majetku nevypisují do EDO, ale odvoláním vyhověl, neboť praxe českých úřadů bránila dědicům ve výkonu jejich vlastnického práva. Tím byla porušena jejich základní práva na vlastnictví a dědění.
Městský soud v Praze v dalším námi vedeném případě týkajícím se EDO připravoval předložení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie dle článku 267 SFEU. Dne 21. 1. 2020 však došel k pro nás překvapivému závěru, že předběžné otázky již není SD EU třeba překládat, neboť situaci vyřešila právě zmíněná novela katastrální vyhlášky. Při jednání dne 21. 1. 2020 pak naší žalobě vyhověl.
Jak by však mohla novela katastrální vyhlášky účinná od 1. 1. 2020 vyřešit soudní řízení zahájené v roce 2018 nevysvětlil. Doplňující prohlášení vyžadované novelou vyhlášky však nepožadoval.
O dalším vývoji našich řízení týkajících se EDO vás budeme prostřednictvím našich článků i nadále informovat. Řešíme také další témata související s EDO (například různé varianty zápisů, dědice nebo nabyvatele v dobré víře od dědiců s EDO, či vklad na základě notářského zápisu, který Nařízení také připouští).
Spoluautorkou článku je advokátní koncipientka Vendula Doležalová.
Zdroj:
Nařízení č. 650/2012/EU SFEU
Občanský soudní řád, zák. č. 99/1963 Sb.
Katastrální zákon, zák. č. 256/2013 Sb.
Katastrální vyhláška č. 357/2013 Sb., se změněnou vyhláškou č. 301/2019 Sb.:
„(6) Nejsou-li v listině vydané za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, která prokazuje univerzální právní nástupnictví, uvedena práva nebo nemovitosti, kterých se právní nástupnictví týká, protože to neumožňuje právní řád státu, ve kterém byla listina vydána, zapíše katastrální úřad změnu vlastnického nebo jiného věcného práva na základě této listiny a prohlášení právního nástupce s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a) až d) a f).“