Dlouho očekávaná novela stavebního zákona, jejímž hlavním cílem mělo být zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, od 1. ledna nabývá účinnosti. Jaká bude od nového roku realita?
Zcela novým institutem, který novela stavebního zákona zavádí, je tzv. společné řízení. O stavebním záměru bude možné vést jedno společné územní a stavební řízení, případně zároveň i s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA). Společné řízení tak nahradí až tři stávající samostatná řízení. O vydání společného povolení může stavebník žádat téměř u všech staveb, výjimku tvoří pouze některé speciální stavby (např. letecké). Výsledkem společného řízení pak bude jedno společné povolení, které stanoví podmínky jak pro umístnění, tak i pro provedení stavby. Zrychlení povolování staveb by mělo přinést nejen projednání stavebního záměru v jednom koordinovaném řízení, ale právě i završení celého povolovacího procesu vydáním jednoho správního rozhodnutí. Tím by měla být odstraněna stávající roztříštěnost napadání vydaných rozhodnutí, což by mělo také přispět k urychlení celého procesu.
Vedle společného řízení zůstává i nadále zachováno samostatné územní a stavební řízení. Společné řízení je volitelnou možností stavebníka a záleží pouze na jeho rozhodnutí, zda zvolí společné řízení nebo samostatné územní a stavební řízení. Lze očekávat, že společné řízení se bude uplatňovat zejména u jednodušších stavebních záměrů, kde by opravdu mělo přispět ke zjednodušení a zrychlení. U větších staveb to tak jednoznačné už není a až praxe ukáže, do jaké míry bude toto řízení využíváno např. pro velké developerské projekty. Důvodem jsou zejména vysoké náklady na zpracování dokumentace pro společné řízení, které budou pravděpodobně několikrát převyšovat náklady na zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ve kterém si stavebník může ještě s poměrně nízkými náklady ověřit, zda je jeho záměr realizovatelný a v jaké podobě.
Další oblastí, které se novela dotýká, je vstup dotčených orgánů státní správy do povolovacích řízení. Dotčené orgány hájí veřejné zájmy, které mohou být stavbou dotčeny, a prostřednictvím závazných stanovisek nebo rozhodnutí mohou stavebníkovi ukládat různé podmínky k jejich ochraně. Často však dochází k tomu, že překračují své pravomoci a stanovují takové podmínky, které jsou mimo oblast jejich působnosti. Tomu se snaží novela stavebního zákona zabránit a přispět tak ke zvýšení kvality závazných stanovisek. Bohužel novela stavebního zákona nijak nezpřísňuje lhůty, ve kterých mají dotčené orgány závazná stanoviska vydávat. Působnost dotčených orgánů je upravena množstvím zvláštních předpisů, a proto bylo nutné s novelou spojit i úpravu více než čtyřiceti souvisejících zákonů.
Zřejmě nejkontroverznější změnou, kterou novela přináší, je omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 se spolky na ochranu přírody a krajiny mohou účastnit jen těch řízeních podle stavebního zákona, kterým předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tato změna je ale napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.
Zdroj: Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony