Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.
Podle obecné zásady občanského práva se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodným obohacením je i majetkový prospěch získaný protiprávním užíváním cizí věci, tj. užíváním věci bez platné smlouvy nebo jiného právního titulu. Kdo se na úkor vlastníka takto obohatí, je povinen majetkový prospěch vlastníkovi nemovitosti vydat. Z každého pravidla ale existují výjimky. Takovou výjimku dovodil Nejvyšší soud ČR i v případě protiprávního užívání cizí nemovitosti.
Výše plnění za užívání věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, který získal obohacený uživatel. V případě nemovitosti vychází soudní praxe z toho, že majetkovým vyjádřením protiprávně získaného prospěchu uživatele je částka odpovídající nájemnému obvyklému v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti, které by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit. Tato náhrada se tak poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním podmínkám dané nemovitosti.
Ne vždy je obvyklé nájemné možné stanovit, například proto, že srovnatelné nemovitosti nejsou pronajatelné a nemají uplatnění na trhu. Jde zejména o neudržované nemovitosti ve špatném stavebně technickém stavu.
V těchto případech dospěl Nejvyšší soud České republiky opakovaně k rozhodnutí, že užíváním takové nemovitosti, byť bez právního důvodu, uživateli žádné bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka nemovitosti nevzniká a uživatel není povinen vlastníkovi peněžitou náhradu platit.
Jedná se o velmi specifické případy, i tak se ale dá pochybovat, zda řešení, které zvolil Nejvyšší soud je správné a spravedlivé.
Zdroj:
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 4184/2018 ze dne 27.2.2019