V dnešní pro podnikatele složité době se stát rozhodl zjednodušit přístup k dočasné ochraně před věřiteli a poskytnout ji oproti běžnému moratoriu rozsáhlejší.
Ve zrychleném legislativním procesu schválil Parlament ČR tzv. lex COVID pro oblast justice, insolvencí a exekucí. Kromě jiného jím byl do insolvenčního zákona vložen institut mimořádného moratoria, který budou moci využít podnikatelé zasažení mimořádnými opatřeními přijatými v boji s epidemií koronaviru, a to v období od nabytí účinnosti zákona do 31. srpna 2020.
Účelem mimořádného moratoria je poskytnutí co nejrychlejšího přístupu k účinnému instrumentu ochrany před věřiteli. Údaje, které dlužník musí uvést v návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria, jsou proto zredukovány na minimum. K návrhu není nutné přikládat poslední účetní závěrku, seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, ani souhlas věřitelů, což jsou povinné přílohy návrhu na vyhlášení standartního moratoria.
Naproti tomu, v návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria musí být uveden jen počet zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu a výše obratu za poslední účetní období. Podnikatelům je tak dána možnost rychle reagovat na aktuální situaci. Dalším zjednodušením je to, že návrh lze podat na formuláři vydaném Ministerstvem spravedlnosti.
Případní zájemci o mimořádné moratorium na sebe nemohou podat insolvenční návrh. S podáním návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria v rámci insolvenčního řízení zahájeného na základě dlužnického insolvenčního návrhu totiž zákon nepočítá. Z přístupu k mimořádnému moratoriu jsou dále vyloučeni podnikatelé, kteří byli ke 12. březnu 2020 v úpadku a kteří v nedávné době poskytli spřízněným osobám, včetně svých společníků nebo akcionářů, plnění nad rámec obvyklých zvyklostí.
Nic z výše uvedeného podnikatelé nedokládají, ani neprokazují. K tomu, aby bylo v jejich prospěch mimořádné moratorium vyhlášeno, postačí, když uvedou požadované údaje a prohlásí, že splňují jednotlivé podmínky pro vyhlášení mimořádného moratoria. Nelze tak vyloučit zneužívání mimořádného moratoria podnikateli, kteří by na něj neměli mít nárok. Pokud se však později prokáže, že učiněná prohlášení nebyla pravdivá, insolvenční soud může mimořádné moratorium zrušit.
Co se týče účinků mimořádného moratoria, po jeho vyhlášení je vyloučeno zřízení a realizace zajištění na majetek dotčených podnikatelů a stejně tak nelze provést exekuci. Během mimořádného moratoria také neběží lhůty k uplatnění práv věřitelů. Mimořádné moratorium naopak není překážkou pro podání žaloby ani pro pokračování v soudních řízeních.
Podnikatelé dále mohou přednostně hradit závazky bezprostředně související se zachováním chodu jejich podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria. S tím souvisí i to, že zákaz ukončení některých smluv ze strany obchodních partnerů je oproti běžnému moratoriu značně rozšířen.
Další výhodou mimořádného moratoria je, že pokud skončí uplynutím stanovené doby, nebo na žádost podnikatele, v jehož prospěch bylo vyhlášeno, dojde k výmazu veškerých údaje o jeho průběhu z insolvenčního rejstříku.
Mimořádné moratorium se vyhlašuje až na 3 měsíce a lze jej na návrh prodloužit až o další 3 měsíce. K návrhu na prodloužení musí být přiložen úplný seznam závazků a hlavně prohlášení většiny věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí.
Závěrem je nutné zmínit, že mimořádné moratorium nebrání v čerpání pomoci určené podnikatelům ke zmírnění dopadů epidemie nového koronaviru.
Zdroj:Znění zákona schválené Senátem Parlamentu ČR dne 16. 4. 2020