Roste počet žádostí o pas státu Evropské Unie? Je snazší žádat o český nebo německý? Novinky a statistiky v žádostech o občanství v ČR a SRN přibližujeme níže.
Atraktivita pasu státu Evropské Unie přetrvává, jak ukazují zejména nejnovější německé, ale i české statistiky, i když zde čísla nejsou tak vysoká. V České republice zákon o státním občanství ČR (zákon č. 186/2013 Sb.) zůstává beze změn, s výjimkou § 7x a § 7y obsažených v novele Lex Ukrajina (novela č. 24/2025), které zastavily naturalizaci občanů Ruské federace (viz článek v bodu II.: „Link: Český zákon o cizincích a zákon o státním občanství“). V Německu došlo k velké liberalizaci v červnu 2024 – viz: https://bnt.eu/cs/zmeny-v-ceskem-a-nemeckem-zakone-o-statnim-obcanstvi-v-roce-2024/. Zatím vyrostl počet žádostí.
I. Vývoj a statistiky v německém zákoně o státním občanství – čl. 116 odst. 2 GG (něm. ústavy) a § 15 StAG (něm. zákona o státním občanství)
1. Nové statistiky v německém zákoně o státním občanství (StAG)
Německé statistiky ukazují obrovský nárůst žádostí žadatelů ze zahraničí (žadatelé v Německu se v loňském roce podíleli přibližně 200000 naturalizací, do tohoto počtu však nejsou uvedeny naturalizace v rámci nápravy historických křivd). Výsledkem několika žádostí na základě (něm.) zákona o svobodném přístupu k informacím u Spolkového správního úřadu v Kolíně nad Rýnem (BVA) je následující obrázek:
Od září 2021 (do konce roku 2024) obdržel BVA téměř 35 000 žádostí vpadajících pod § 15 StAG, z toho více než polovinu v roce 2024 (cca 20000 žádostí). Z nich bylo do konce roku 2024 rozhodnuto o 7813 žádostech, zamítnuto bylo pouze 25 z nich.
Počty žádostí podle § 116 odst. 2 GG (navrácení německého občanství po ztrátě v letech 1933-1945), § 5 StAG (nabytí prohlášením) a § 30 StAG (žádost o deklaratorní rozhodnutí) činily v roce 2024 u každého druhu cca 13500 žádostí, to znamená, že BVA obdržel v roce 2024 celkem cca 60000 žádostí, obrovské množství, které muselo úřad značně vytížit. V předchozích letech to bylo přibližně 10000 žádostí ročně na základě čl. 116 odst. 2 GG. Od září 2021, kdy bylo zavedeno právo na prohlášení, bylo do konce roku 2023 na základě § 5 StAG podáno celkem 22227 žádostí. Dle svého tvrzení přijal BVA řadu opatření, aby se s tímto vysokým počtem žádostí vypořádal. Bohužel mezi ně zatím nepatří efektivní digitalizace. Před liberalizací StAG v roce 2021 se očekávalo, že v rámci § 5 a § 15 StAG bude podáno nejvýše 5000 žádostí ročně, v loňském roce to bylo téměř 33000.
Počet zamítnutých žádostí BVA ve všech řízeních je poměrně nízký, pouze v případě získání prohlášením podle § 5 StAG bylo do konce roku 2024 zamítnuto téměř 200 žádostí (přesněji 188, při odhadovaném počtu 7500 dosud rozhodnutých žádostí), zamítnutí se pravděpodobně týkají mnoha prohlášení nemanželských dětí narozených od května 1949 do poloviny roku 1993 německým otcům (matce cizince), protože německé občanství na nemanželské děti nepřecházelo až do poloviny roku 1993. V těchto případech BVA vyžaduje německé uznání otcovství, k němuž často nedošlo do dosažení 23 let věku dítěte (později již k němu dojít nemůže), neboť mnoho nemanželských dětí se narodilo v zahraničí, žilo tam a legitimace nebo uznání otcovství proběhlo podle práva místa jejich bydliště a občanství (matky), ale nikoli podle německého práva před německými úřady.
2. Precedens v případech osvojení (Morgenstern) – čl. 116 odst. 2 GG / § 15 StAG
Na konci loňského roku dospělo spolkové ministerstvo vnitra (BMI) k zásadnímu rozhodnutí ve věci osvojení před rokem 1977, kterým nařídilo BVA vyhovět žádosti pana Morgensterna, kterého zastoupil autor tohoto článku v tomto řízení, o naturalizaci podle čl. 116 odst. 2 GG. Pan Morgenstern byl v Anglii adoptován v roce 1967 dvěma přeživšími holocaustu, kteří se oba narodili v dvacátých letech a kteří přišli do Anglie v roce 1939 jako děti (v rámci tzv. kindertransportu). Adoptivní otec se narodil v Berlíně, v roce 1933 emigroval do Vídně, odkud po „anšlusu“ Rakouska v roce 1938 uprchl do Londýna. Jeho pozdější manželka přišla do Londýna v roce 1939 z Essenu. Žádný z nich nikdy nepožádal o německé občanství podle čl. 116 odst. 2 GG. Sňatek uzavřeli koncem 50. let a žadatele adoptovali v roce 1967. On podal žádost podle čl. 116 odst. 2 GG v roce 2022 s odkazem na svou adoptivní matku. Nárok s odkazem na adoptivního otce z Vídně byl nejasný, protože ten se stal před rokem 1938 Rakušanem. BVA argumentoval, že musel žádost zamítnout podle čl. 116 odst. 2 GG, protože německé občanství se převádí pouze v případě osvojení od roku 1977, což je v zásadě správné. Otázkou však bylo, zda má být naturalizace pro potomka oprávněné osoby přesto potvrzena podle čl. 116 odst. 2 GG, nebo zda má být tento případ posuzován stejně jako u biologického potomka z důvodu čl. 3 odst. 1 GG ve spojení s § 1754 odst. 1 BGB (něm. občanský zákoník) (účinky osvojení v německém právu). Případně mohl být použit § 15 věta 1 č. 4 StAG (trvalý pobyt v Německé říši před rokem 1933 a následný útěk z důvodů uvedených v čl. 116 odst. 2 GG, např. rasové pronásledování), protože adoptivní matka žila do roku 1939 v Essenu a až do listopadu 1941 zůstala německou občankou. Na adoptivního otce se mohl vztahovat také § 15 věta 1 č. 4 StAG, protože v roce 1933 pobýval v Berlíně.
BVA bohužel své rozhodnutí neodůvodnil, pokyn BMI neobsahuje žádné právní vysvětlení a vyhláška dosud nebyla vydána.
Tento případ by mohl mít určité důsledky pro další konstelace osvojení před rokem 1977 podle čl. 116 odst. 2 GG a § 15 věty 1 StAG. Je tomu tak proto, že zákonodárce chtěl do liberalizace zahrnout i osvojení před rokem 1977.
II. Žádné změny v České republice
1. Sněmovní tisk 585 nadále není na programu jednání Poslanecké sněmovny
Návrh zákona ve sněmovním tisku 585, o kterém jsme zde podrobně hovořili (v červnu 2024: https://bnt.eu/legal-news/czechia-changes-to-czech-and-german-citizenship-law-in-2024/ – jde o liberalizaci zákona o státním občanství ČR v § 31 a 33 ve prospěch emigrantů a jejich potomků – bohužel zatím není na pořadu jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Do konce tohoto volebního období, tedy do září 2025, se zřejmě zařazení této novely na pořad jednání neplánuje. Je to velké zklamání a je to politováníhodné, protože základní mezery v zákoně o státním občanství ČR jsou známy již od roku 2015, novela se připravuje již dlouho a některým skupinám případů by skutečně pomohla. Zvláště znepokojivé je, že mnoha zahraničním návštěvníkům, např. zástupcům Asociace židovských uprchlíků (AJR), bylo přijetí této novely při jejich návštěvě Prahy několikrát přislíbeno. Jakmile se návštěvníci vrátili do Londýna, nastoupila opět obvyklá česká liknavost a nic se nestalo. Jediným konkrétním výsledkem posledních tří let je pojmenování opuštěného náměstí v Holešovicích na počest sira Nicolase Wintona v blízkosti nesprávného nádraží (Praha Bubeneč), odkud tzv. kindertransporty neodjížděly.
2. Statistiky k zákonu č. 186/2013 Sb., o státním občanství
Z žádosti podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) u Odboru matrik Úřadu městské části Praha 1, který vyřizuje většinu žádostí cizinců, vyplynulo, že za posledních jedenáct let (od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2024) bylo na základě § 32 – Určení státního občanství ČR vydáno 1904 listin, tj. cca 175 listin ročně.
Na základě § 31 (opětovné udělení státního občanství ČR) bylo v roce 2014 vydáno 59 osvědčení a v následujících deseti letech (od 1. ledna 2015 do roku 2024) 2652 osvědčení, tj. cca 265 osvědčení ročně. Zvláštní úpravu v § 33 využilo v roce 2014 pouze cca 600 osob, od té doby tato lhůta uplynula a žádosti již nemohou být schvalovány. Za posledních jedenáct let, od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2024, bylo vydáno 1650 zamítnutí, tj. přesně 150 ročně, o tolik je počet žádostí vyšší. Mezi nimi je mnoho emigrantů z řad československých Židů, kterých narození bylo mezi roku 1949 a 1969 v zahraničí. Autor článku ví o půl tuctu zamítnutí. Úřad nevede statistiku odvolání ani soudních řízení. Autorovi je znám jeden úspěšný případ (Dr. Danby Bloch), který však byl veden v Ústí nad Labem.
Celkově nejsou čísla vysoká, v České republice je to přibližně 300-400 žádostí ročně. V případě liberalizace se počty mohou zvýšit, ale sotva to bude více než 500 žádostí ročně. V tomto ohledu jsou politické obavy, že by zahraničních Čechů se českým pasem bylo obrovské množství, neopodstatněné. A i kdyby tomu tak bylo, všichni tito lidé by měli dobrý důvod znovu požádat o české občanství.
3. § 7x und § 7y Lex Ukrajina (zákon č. 65/2022, novela č. 24/2025)
O vyloučení žádostí občanů Ruské federace, nesystematicky upraveném v Lex Ukrajina (tyto osoby nemají nic společného s válkou proti Ukrajině a nejsou ani ukrajinskými občany), viz bod II. v tomto článku: „Link: Český zákon o cizincích a státním občanství“).
III. Závěr
Atraktivita německého občanství přetrvává, jen v roce 2024 obdržel Spolkový správní úřad v Kolíně nad Rýnem přibližně 47000 žádostí o občanství v rámci nápravy historických křivd, a to žadateli v zahraničí. Čekací doby jsou značné, ale nejsou uváděny.
V jednotlivých případech ještě existují pochybnosti, např. v případech adopcí do roku 1977 nebo u prohlášení o nemanželských dětech německých otců, které nebyly legitimizovány podle německého práva, ale jedná se spíše o ojedinělé problémy. Celkově se vyskytuje pouze několik málo zamítnutí.
Naproti tomu počet žádostí a naturalizací v České republice je velmi nízký, ročně se uskuteční přibližně 500 naturalizací oproti přibližně 150 zamítnutým žádostem. Novela zákona č. 186/2013 Sb. leží v parlamentu již několik let, zatímco novela o vyloučení občanů Ruské federace prošla rychle parlamentem, dobře skrytá v novele (č. 24/2025) k Lex Ukrajina (č. 65/2022).