Dne 13. listopadu 2024 schválila Vláda ČR návrh novely trestních předpisů, tj. trestního zákoníku, trestního řádu, zákona o trestní odpovědnosti právnických osob aj. Jedním z klíčových témat této novely je otázka trestání – druhy trestů, jejich výměry, okolnosti, k nimž by při ukládání trestů mělo být přihlíženo atd. Kromě toho ale návrh novely přináší i řadu novinek, které by měly zajímat podnikající fyzické i právnické osoby. Přinášíme vám proto výběr těch nejzajímavějších.
Nové druhy trestů pro fyzické osoby
Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákaz přijímání dotací a subvencí byly doposud tresty, které bylo možné uložit pouze obviněné, resp. odsuzované právnické osobě. Na jeden rok až deset let tak lze odsouzené fyzické osobě (u právnických osob činí horní hranice těchto trestů dvacet let) zakázat uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek, účast v zadávacím řízení nebo veřejné soutěži (na svůj nebo na cizí účet), a to včetně případů, kdy při těchto činnostech vystupuje jako poddodavatel, statutární orgán nebo skutečný majitel právnické osoby, která se veřejné zakázky nebo veřejné soutěže účastní. Obdobně lze zakázat ucházet se a přijímat veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory. Případné porušení takového zákazu pak navíc může být kvalifikováno jako další trestný čin – maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.
Činnost pro cizí moc
Nově a samostatně by mělo být posuzováno a postihováno jednání ohrožující nebo poškozující ústavní zřízení, svrchovanost územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky. V tomto kontextu lze upozornit na v trestních předpisech již zakotvený trestný čin porušení mezinárodních sankcí, který se zejména v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině stal v posledních letech významně častějším předmětem prověřování a vyšetřování celních a policejních orgánů zaměřeným mimo jiné na podnikatele s obchodní a podnikatelskou činností v dotčených lokalitách Ruské federace a Ukrajiny.
Aktivní účast poškozených a obviněných v trestním řízení
Návrh novely nabádá orgány činné v trestním řízení (tj. policii, státní zastupitelství a soudy) k tomu, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem. To je projevem jednoho z cílů navrhované novely, která má mimo jiné ambici otevřít více prostoru pro komunikaci a vzájemná jednání účastníků trestního řízení a nalezení způsobu, jak kompenzovat poškozeným újmu vzniklou trestnou činností, uspokojit společenskou poptávku po potrestání „pachatele“ (de iure obviněného) trestného činu, ale toho potrestat zároveň tak, aby pro něj trestní řízení nebylo likvidační a umožnilo mu i následné zapojení do společnosti. Tento záměr se týká i podnikatelů (fyzických a právnických osob), které se ocitnou v trestním řízení, ať už na straně obviněného nebo poškozeného.
Zastavení trestního stíhání
Státní zástupce by nově měl mít možnost zastavit trestní stíhání také tehdy, jestliže po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku. Tento návrh bude bezpochyby předmětem intenzívních debat ze strany všech odborníků na trestním řízení zúčastněných, zejm. státních zástupců a advokátů jako obhájců obviněných, neboť hodnocení, zda vina obviněného je či není dostatečně prokázána, je nanejvýš subjektivní, mnohdy rozdílné až protichůdné, nejčastěji pak právě u výše zmíněných dvou skupin právníků, kteří v trestním řízení stojí na příslovečných „opačných stranách barikády“.
Koncentrace řízení
Další bezpochyby vzrušená odborná diskuze bude nad návrhem možnosti sjednat dohodu o vině a trestu, prohlásit vinu nebo označit některé skutečnosti za nesporné pouze do zahájení dokazování v řízení před soudem. V praxi přitom nezřídka ke sjednání dohody o vině a trestu nebo k prohlášení viny dochází právě až v průběhu řízení před soudem, třeba i s ohledem na jeho vývoj, a dokonce i v řízení před soudem odvolacím, např. s ohledem na předtím nepravomocně uložený trest.
Narovnání
Návrh novely zmírňuje podmínky pro schválení narovnání jako jeden z tzv. odklonů trestního řízení, kdy je trestní řízení skončeno bez odsouzení obviněného. Nově by tak nemusela být vyžadovaná úplná náhrada škody jako podmínka pro narovnání, ale mohlo by postačovat odčinění alespoň 30 % způsobené újmy spolu se závazkem nahradit poškozenému zbytek v dohodnuté době ve splátkách.
Přiměřenost trestu ukládaného právnické osobě
Při stanovení druhu trestu a jeho výměry odsuzované právnické osobě soudy doposud přihlížejí k povaze a závažnosti trestného činu, k poměrům právnické osoby, včetně její dosavadní činnosti a jejích majetkových poměrů, mimo jiné též k tomu, zda právnická osoba vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Dále soud přihlíží k působení právnické osoby po činu, zejména k její případné účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby. Do této škály okolností, k nimž by při ukládání trestu měl soud nově přihlížet, přibyl počet zaměstnanců a předmět činnosti právnické osoby, které by měly nahradit dosavadní kritérium majetkových poměrů. Rovněž by měl soud podle návrhu přihlížet k tomu, zda má právnická osoba zavedený účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních předpisů a směřujících k předcházení trestné činnosti (preventivní opatření, známá též jako tzv. compliance program). V neposlední řadě může mít na ukládání trestu vliv i skutečnost, zda, resp. jak se právnická osoba po činu snažila nahradit škodu, odstranit jiné škodlivé následky nebo zavést soubor preventivních opatření a opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti (nápravná opatření). Navrhovaná novela k tomu přináší i úpravu parametrů kontroly přípravy a zavedení souboru preventivních a nápravných opatření.
Skončení trestního řízení
Nad rámec trestního řádu novela přináší další možnosti, za kterých může být trestní stíhání právnické osoby odloženo nebo zastaveno, anebo kdy může dojít k podmíněnému upuštění od jejího trestního stíhání.
Bude zajímavé sledovat, jaké diskuze budou nejen zákonodárci, ale i odborná veřejnost k jednotlivým návrhům vést, a v jaké podobě bude novela schválena a stane se součástí českého právního řádu.