Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.
Příjmy společníka ze závislé činnosti
Společník s.r.o. může pracovat pro společnost jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu (závislá činnost). Závislou činností je podle ustanovení § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činnost vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Podle § 3 zákoníku práce může být závislá činnost vykonávaná jen v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Mzda společníka poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů a za stanovených podmínek se z ní odvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Pokud společník s.r.o. je současně i jejím jednatelem, může na základě smlouvy o výkonu této funkce pobírat odměnu i za výkon této funkce. Tyto odměny se také považují za příjmy za závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků ze závislé činnosti se zdaňují stejně, jako mzdy zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, tj. sazbou daně 15 % (případně 23 %).
Příjmy ze samostatné činnosti
Společník, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je v obchodním vztahu se s.r.o., tj. může ji v rámci svého podnikaní dodávat materiál, výrobky, zboží či poskytovat služby. Příjmy za tyto činnosti mu mohou plynout od s.r.o. na základě fakturace. Tyto příjmy společníků fyzických osob jsou z hlediska daně z příjmů příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde-li ovšem o příjmy ze závislé činnosti podle §6 odst. 1 písm. b) nebo d) zákona o daních z příjmů.
Pro správné vyhodnocení režimu, zda se jedná o příjem ze samostatné či závislé činnosti, je důležité posoudit, zda společník vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti, zda tuto činnost vykonává i pro jiné subjekty, jestli si společník sám hradí náklady související s činností a zda používá k výkonu činnosti své vlastní pracovní pomůcky.
Pokud společník či jednatel vykonává práci pro společnost osobně a povaha jeho činnosti naplňuje předmět činnosti společnosti, je třeba jeho příjmy z této činnosti posuzovat jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků z nájmu majetku
Společník může s.r.o. pronajímat svůj majetek. Příjmy z tohoto nájmu mohou být u něj, je-li fyzickou osobou, posuzovány jako:
- příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě že pronajímaný majetek nemá společník zahrnutý v obchodním majetku) nebo
- jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů (má-li pronajímaný majetek společník zahrnutý v obchodním majetku). V tomto případě podléhá příjem z nájmu i pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění).
Pro účely daně u příjmů jsou společník a s.r.o. dle § 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů spojenými osobami, a proto musí být nájemné sjednáno v obvyklé výši.
Vyplacení podílu na zisku
Nejjednodušší cestou, jak se společník může odměňovat v rámci společnosti, je podíl na zisku (dividenda). Příjem společníka z podílu na zisku z účasti na s.r.o. podléhá dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů ve výši 15 % v případě, je-li příjemcem fyzická osoba, daňový rezident.
Dochází tak ke dvojímu zdanění příjmů. Nejprve je výsledek hospodaření s.r.o. zdaněn 21 % sazbou daně z příjmu právnických osob a následně při výplatě dalšími 15 % z již zdaněného zisku.
Srážková daň je konečná, takže příjemce již nemusí dividendu nikam zahrnovat. Dividenda nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění
Závěr
Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ. Je vždy zapotřebí u každé pozice zohlednit zvlášť specifika jejího zdanění.
Zdroj
Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů